Trest strana 3 z 5

Devět let za mřížemi vyměřil soudce britskému mladíkovi, který byl předloni zadržen na hradě Windsor. Ostraze řekl, že chtěl zabít tehdejší královnu Alžbětu II. Jednadvacetiletý Jaswant Singh Chail letos v únoru přiznal vinu v několika bodech včetně vyhrožování panovníkovi. Do vězení má jít po završení psychiatrické léčby, píše agentura Reuters.

Maďarský soud poslal na 5,5 roku za mříže ukrajinského kapitána Jurije Čaplinského, který je zodpovědný za potopení výletní lodi na Dunaji v Budapešti v roce 2019. Neštěstí se stalo, když jeho loď narazila do menšího plavidla. Na palubě tehdy zemřelo 26 jihokorejských turistů a dva členové posádky z Maďarska. Jednalo se o nejhorší říční neštěstí na Dunaji za více než půlstoletí.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Požadavky, aby se každý migrant, který se pokusí nelegálním způsobem proniknout do Evropské unie, vracel do země původu, považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za nereálné. Často podle něj nelze zjistit, odkud dotyční lidé přišli, a navíc považuje na neuskutečnitelné vracet je například až do oblasti Sahelu. Opoziční poslanec Radek Koten (SPD) by ale považoval důsledné vracení nelegálních migrantů za vhodné řešení krize, se kterou se Evropa již léta potýká. Rakušan považuje za správné řešení celounijní sjednocení pravidel prostřednictvím evropského migračního paktu. O migraci diskutovali Vít Rakušan a Radek Koten v Událostech, komentářích.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Belgický soud vynesl tresty nad osmi strůjci teroristických útoků v Bruselu v březnu 2016. Zemřelo tehdy 32 lidí a další tři stovky utrpěly zranění. Několik odsouzených dostalo doživotní tresty a další 30 nebo 20 let vězení, píše agentura AFP. Šest útočníků bylo letos v červenci shledáno vinnými z teroristické vraždy a z účasti na činnosti teroristické organizace. Další dva byli odsouzeni za členství v teroristické organizaci.

Táborský soud poslal na osm let do vězení devětatřicetiletého Jana Bártu, který podle obžaloby jako vedoucí sportovních a volnočasových kroužků pohlavně zneužíval nezletilé chlapce. Muž patří do skupiny, jejíž členové si podle kriminalistů na internetu vyměňovali zkušenosti a rady, jak se přes kroužky nebo spolky dostat k dětem. Skupina podle policejního prezidia zasahuje do několika regionů. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obhájci si ponechali lhůtu pro případné odvolání.

Šest dozorců z věznice ve Světlé nad Sázavou obžalovaných původně z mučení odsouzené dostalo podmíněné tresty za zneužití pravomoci. Uvedly to televize CNN Prima News a server iDnes.cz. Havlíčkobrodský soud uložil mužům trest tří let odnětí svobody podmíněně odložený na zkušební dobu tří let. Zároveň mají zákaz vykonávat povolání dozorce po dobu dvou let. Muži se ale na místě odvolali. Okresní soud dříve dozorce obžaloby zprostil.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní. Zpřísňuje například tresty u nejzávažnějších přestupků a zvyšuje některé pokuty. Auto zároveň budou moci řídit lidé už od sedmnácti let, a to pod dozorem dospělého. Zahájit kurz autoškoly k řízení osobního automobilu bude možné už v patnácti letech a šesti měsících. Zavedou se také mimo jiné řidičské průkazy na zkoušku.

Pražský městský soud uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů podporovaných Ruskem. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil muž z Brna jako ostřelovač nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.

Soud v britském Manchesteru uložil doživotní trest bez nároku na předčasné propuštění zdravotní sestře Lucy Letbyové odsouzené za vraždu sedmi novorozenců a pokus o vraždu dalších šesti. Agentury o 33leté odsouzené hovoří jako o „nejhorší vražedkyni dětí“ v moderní historii Británie.

Okresní soud v Chomutově rozhodl o čtyřměsíčním trestu vězení s ročním podmíněným odkladem pro někdejšího předsedu karlovarské krajské organizace hnutí Trikolora Matěje Drbohlava. Podle obžaloby v roce 2018 navedl jiného muže, aby zapálil auto náměstka primátora Davida Dindy (Nový Sever). Drbohlavovi soud zároveň uložil peněžitý trest padesát tisíc korun. Stíhání druhého obžalovaného Petra Jaburka, který byl k zapálení auta naveden, soudkyně Vladimíra Kopřivová zastavila. Důvodem jsou další tresty, kvůli kterým je ve vězení, půjde tak ještě před soud. Rozsudek není pravomocný. Drbohlavovy obhájkyně se na místě odvolaly, Jaburkův obhájce i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Tibora Semana, který v létě 2020 při svém útěku z vězení v kradeném autě na Chebsku úmyslně naboural policejní vůz. Za pokus o vraždu policistů si vyslechl trest 17,5 roku vězení plus pětiletý zákaz řízení aut a povinnost uhradit škodu 52 tisíc korun. NS rozhodl nedávno bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová.

Poslednímu bývalému minneapoliskému policistovi odsouzenému v souvislosti se smrtí neozbrojeného Afroameričana George Floyda byl vyměřen trest čtyř let a devíti měsíců odnětí svobody. Informuje o tom agentura AP. Expolicista Tou Thao byl v květnu shledán vinným z napomáhání zabití Floyda v roce 2020.

Myanmarská vojenská vláda snížila výši trestu opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij o šest let. S odkazem na mluvčího junty o tom informovala agentura Reuters, podle které byla bývalá politička omilostněna v pěti z devatenácti trestných činů, za které byla dříve uvězněna celkem na třiatřicet let. Junta omilostnila Su Ťij společně s dalšími sedmi tisíci vězni v rámci náboženského obřadu. Su Ťij veškerá obvinění odmítá, k jejímu propuštění vyzvaly i západní země.

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti muže, otce pěti dětí, který v letech 2012 až 2018 fyzicky i psychicky napadal své děti. Vrchní soud mu původní podmíněný trest změnil na pět let nepodmíněně ve věznici s ostrahou. Ústavní soud konstatoval, že nepodmíněný trest je nepřiměřený, rozsudek vrchního soudu nebyl dostatečně odůvodněný, a tudíž nepřezkoumatelný.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Za pokus o dvě vraždy a znásilnění Vrchní soud v Praze potvrdil Afghánci Asmatu Širzádovi výjimečný trest 22 let vězení. Na neurčito ho také vyhostil z České republiky. Širzád podle verdiktu loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu, druhou rdousil a pokusil se ji znásilnit. Muž tvrdil, že si kvůli opilosti nic nepamatuje. Rozhodnutí je pravomocné.

Podmínku v délce dvou a půl roku a peněžitý trest ve výši 500 tisíc korun navrhuje státní zástupce Rostislav Bajger pro bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) v kauze kolem takzvaných trafik pro bývalé poslance za ODS. Jeho ženě Janě pak podmíněný trest navrhl žalobce o půl roku kratší, stejně jako třetímu obžalovanému, někdejšímu náměstkovi na ministerstvu zemědělství Romanu Bočkovi. Nečasové i Bočkovi navrhl uložit také peněžitý trest ve výši 400 tisíc korun.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem nenávistných výroků o Ukrajincích, za které byli odsouzeni Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Proti loňskému rozsudku podali dovolání. České televizi to řekl Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku. Oba muži stanuli před soudy i v dalších případech.

Podmíněný trest dostal od soudu někdejší vedoucí letního dětského tábora, během kterého se utopil chlapec. Verdikt ale zatím není pravomocný, obžalovaný i státní zástupce si vzali lhůtu na rozmyšlenou. Vstoupí-li rozsudek v právní moc, bude muž muset také zaplatit odškodnění za duševní útrapy prarodičům utonulého dítěte a nahradit škodu Všeobecné zdravotní pojišťovně – celkem přes 1,6 milionu korun. Devětatřicetiletého muže uznal soud vinným z usmrcení z nedbalosti, zač mu mohlo hrozit i mnohaleté vězení. Sám svoji vinu připustil jen částečně.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.