Téma Střelba na Univerzitě Karlově

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Uběhly už čtyři měsíce od střelby na filozofické fakultě v Praze a pozůstalí dodnes nemají jistotu, zda rozsahu tragédie nemohla policie zabránit. Otázky padají, odpovědi ne. Čeká se na konec vyšetřování. Ve čtvrtek pozůstalí přišli i do sněmovny, aby se zeptali těch, kdo případ vyšetřují. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

Středočeská policie dopadla jednapadesátiletého muže, který se na přelomu roku vloupal do domu střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Hostouni na Kladensku. Dům si vybral náhodně. České televizi to sdělila mluvčí Michaela Richterová. Muž se vloupal i do dalšího rodinného domu, co konkrétně ale odcizil, mluvčí kvůli probíhajícímu vyšetřování uvést nemohla. V případě odsouzení muži hrozí až pět let vězení.

V Česku se chystá další způsob varování obyvatelstva přes mobilní telefony. Hasiči dokončují analýzu pořízení technologie zvané Cell Broadcast, kterou lze v případě krize oslovit i miliony lidí. Bezpečnostní radě státu závěry předloží do konce měsíce. Podle expertů je technologie efektivnější i spolehlivější než dosavadní varovné SMS zprávy. Většina států Evropské unie už ji používá, případně zavádí.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Na pozvání Knihovny Václava Havla přicestovala do Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Setkala se jak se svým českým protějškem Petrem Pavlem, tak i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve večerních hodinách pak měla na programu premiéru filmu o Václavu Havlovi. Návštěva začala na Palachově náměstí před hlavní budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam slovenská prezidentka přišla uctít památku obětí prosincové střelby. V projevu také uvedla, že rozumí důvodům, proč tuzemská vláda neuspořádala mezivládní konzultace se slovenským kabinetem.