Sankce strana 5 z 5

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost, uvádí nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Lipavský (Piráti). Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, také Čína zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost. Česko také zařadilo na sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.

Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Země Evropské unie formálně přijaly jedenáctý balík sankcí proti Rusku, jehož cílem je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení, informovala o tom Rada EU. Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Unie také zakáže vysílat na svém území dalším pěti ruským televizním stanicím.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU. Nová sada, o které sedmadvacítka vyjednávala více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová čelí výzvám k rezignaci. Kritici jí vyčítají udělení víz ruským a íránským delegacím, aby se mohly zúčastnit sjezdu starostů v Bruselu. Incident se stal minulý týden. Na obě země se přitom vztahují mezinárodní sankce, včetně odvetných opatření za ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Lahbibová dříve pracovala jako novinářka pro stanici RTBF, během tohoto působení pracovně navštívila v červenci 2021 okupovaný Krym na vízum vydané Ruskem.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Rozestavěný fotbalový stadion v Hradci Králové se bude po otevření lišit od původních návrhů. Na rozdíl od původních vizualizací bude mít průhledné opláštění. Stavba nového stadionu bude mít navíc měsíc zpoždění a včetně kolaudace by měla být hotová do 30. července, řekla ve středu primátorka města Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub).

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Stát obstavil další majetek oligarchy napojeného na Putinův režim. Konkrétně jde o vilu sankcionovaného miliardáře Andreje Kozicyna. Podnikatel ještě po začátku ruské invaze vlastnil elektrotechnický podnik v Kralupech nad Vltavou nebo firmu na výrobu letadel v Kunovicích.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Evropská unie i Česko řeší problémy týkající se sankčních seznamů. EU zatím kvůli výhradám Maďarska a Řecka nedospěla ke shodě na jedenáctém sankčním balíku. Samo Česko čelí kritice některých nevládních organizaci kvůli pomalému sestavování národního sankčnímu seznamu, po pěti měsících má pouze jméno ruského patriarchy Kirilla.

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

České úřady prověřují majetek ruského zbrojaře a poradce Vladimira Putina Borise Obnosova, jehož holding vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom protikorupční fond Alexeje Navalného. Zbrojařova rodina vlastní v Praze nemovitosti za desítky milionů korun. Zatímco holding je na sankčním seznamu Evropské unie, jeho vedení tam chybí.

Stovkám tisíc lidí letos končí cenová fixace na energie. Řadě z nich proto hrozí výrazné zdražení. Některé domácnosti proto uvažují, že změní dodavatele. Na to ale nemají právo všichni zákazníci, u některých smluv může při vypovězení hrozit sankce, nedodrží-li tříměsíční výpovědní lhůtu. Ukazuje se však, že někteří distributoři nemají ve svých podmínkách sami jasno a zákazníci se od nich dozvídají různé, vzájemně si odporující informace.

Terčem nového balíku protiruských sankcí Spojených států je i společnost Versvet, s. r. o., se sídlem v Česku. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Firma byla podle Washingtonu zapojená do snah ruské společnosti Radioavtomatika dovážet elektroniku navzdory zařazení na sankční seznam na začátku plnohodnotné ruské války vůči Ukrajině. Oznámení je součástí kroků proti desítkám jednotlivců a entit, které v pátek USA představily ve snaze potlačit obcházení protiruských sankcí spojených s invazí. Rusko v reakci na sadu opatření zakázalo vstup do země pěti stům Američanům – včetně bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.

Sankce proti Rusku mají i navzdory problémům smysl. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Lipavský rovněž řekl, že je nutné velmi pozorně sledovat případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra. V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.