Protiletecká obrana

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Vzdušný útok Ruska na Ukrajinu si vyžádal nejméně pět obětí a sto třicet zraněných, uvedly ukrajinské úřady. V ukrajinském hlavním městě byly v úterý ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Mnoho ruských střel mířilo také na Charkov. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony. Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.

Velitel ukrajinského letectva oznámil, že ukrajinské síly vyhodily do povětří ruskou výsadkovou loď Novočerkassk. Výbuchy a následný požár se objevily na Krymu v Ruskem okupovaném přístavu ve městě Feodosija. Ruské ministerstvo obrany úder na Novočerkassk potvrdilo, podle něj je ale loď poničená. Velitel ukrajinského letectva poděkoval pilotům, kteří podle něj odvedli přesnou práci.

Rusové v noci na pátek opět zaútočili drony na Kyjev, podle městské správy šlo o třetí takový útok za posledních šest dní. Dva lidé utrpěli zranění. Škody v důsledku ruských útoků hlásí také Kyjevská, Mykolajivská a Oděská oblast. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 24 z celkem 28 dronů, kterými na ukrajinské území zaútočily ruské síly. Ukrajinské vzdušné síly později oznámily, že protivzdušná obrana sestřelila na jihu země tři ruské stíhací bombardéry Su-34.

Český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová se setkali s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazili v pátek ráno. Přijeli vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil v pondělí ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Boje mezitím pokračují s velkou silou na východní frontě u Bachmutu a také na jihu u Chersonu.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v neděli vyrazil na frontovou linii na východě země, navštívil i obléhané město Lysyčansk a nedaleký Soledar. Lysyčansk přitom přímo sousedí se Severodoněckem, o který svádějí Ukrajinci s ruskou armádou tvrdé boje. Ty podle pondělního hlášení ukrajinského generálního štábu nadále pokračují. Podle britských rozvědčíků Rusové posilují protileteckou obranu na Hadím ostrově, aby tak lépe chránili svá plavidla blokující ukrajinské přístavy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

Podle britské vojenské rozvědky Ukrajina ovládá většinu vzdušného prostoru nad svým územím, což omezuje ofenzivu ruských jednotek. Invazní síly také dle tajných služeb nedokázaly potlačit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Rusům se přesto podařilo ze vzduchu už podruhé zasáhnout a poškodit most u Oděsy, který je jediným silničním a železničním spojením po ukrajinském území s oblastí Budžak, v níž žije přes půl milionu lidí. Podle amerických expertů sice Rusko v ofenzivě postupuje nyní pomaleji, ale metodičtěji. Objevily se také nové důkazy, že ve městě Buča vraždili ruští vojáci civilisty.

Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.