Příměří strana 3 z 4

Súdánská armáda tvrdí, že polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) střílely na turecký evakuační letoun a poškodily jeho palivový systém. RSF popřely, že by na stroj střílely. Turecké ministerstvo obrany potvrdilo, že se evakuační letoun stal terčem útoku, a uvedlo, že nikdo nebyl zraněn. Navzdory příměří se v zemi dál bojuje.

Súdánská armáda oznámila, že přistoupila na třídenní příměří, které má umožnit obyvatelům této africké země oslavit svátek íd al-fitr, jímž končí muslimský postní měsíc ramadán. Klid zbraní má začít ještě v pátek, píše agentura Reuters. Armáda předtím poprvé nasadila proti rebelům i pozemní jednotky. Střety si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádaly 413 obětí a přes 3,5 tisíce zraněných.

V súdánském Chartúmu večer i přes vyhlášení příměří pokračují boje. Agentuře Reuters to řekli očití svědci. Klid zbraní vyhlásily znesvářené polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) a armáda, které spolu od soboty soupeří o moc. Příměří mělo trvat 24 hodin od 18:00 SELČ. Podobný krok, rovněž neúspěšně, obě strany ohlásily i v úterý.

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda dodržuje dočasné příměří vyhlášené na frontové linii na Ukrajině kvůli pravoslavným Vánocům a ukrajinská armáda ruské pozice ostřeluje. Podle britské rozvědky ale i ruská armáda pokračuje v bojích. Úřad ukrajinského generálního prokurátora v sobotu oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších třináct zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem skončilo o půlnoci ze soboty na neděli (ve 22:00 našeho času).

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory tomu, že od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) Rusko jednostranně vyhlásilo klid zbraní. Střílí se i na dalších místech. Ruská státní televize Rossija-1 předtím lživě tvrdila, že klid zbraní platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.

Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Izrael i Palestinský islámský džihád zatím dodržují dojednané příměří. Boje skončily krátce před nedělní půlnocí, zemřelo při nich nejméně čtyřicet čtyři Palestinců včetně patnácti dětí. Za tři dny vyslali radikálové na izraelskou stranu jedenáct set raket. Dvě stě z nich spadlo ještě v Pásmu Gazy.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Nejméně dva lidé zemřeli a deset bylo zraněno v noci ze čtvrtka na pátek při ozbrojených střetech na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, tvrdí tádžické úřady. Počet raněných však může být podle dalších zdrojů vyšší. Obě středoasijské země informují, že se dohodly na příměří, stažení sil a koordinaci hraničních hlídek, reportuje agentura AFP.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.