Přehrada strana 2 z 4

Ukrajinské úřady evidují po zničení Kachovské přehrady pět obětí v Chersonské a Mykolajivské oblasti a třináct pohřešovaných, uvedlo ministerstvo vnitra. Ruské okupační úřady mluví o pěti obětech. Hladina kachovské nádrže dál klesá, úřady v zaplavené Chersonské oblasti uvedly, že voda tam začala opadat. Situace je ale přesto na některých místech kritická a evakuace pokračují, v okupovaných oblastech při nich hrají důležitou roli dobrovolníci. Ukrajinská tajná služba tvrdí, že má odposlech, na kterém se Rusové přiznali ke zničení přehrady.

Hladina vody ve zničené Kachovské přehradě klesla na 12,5 metru, přičemž minimum potřebné pro odběr vody do zavlažovacích a zásobovacích kanálů je 12,7 metru. Podle tiskové agentury Unian to ve čtvrtek uvedl šéf společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota. Týká se to podle něj mimo jiné dodávek pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z Kachovského rezervoáru k chlazení. Všechny reaktory v elektrárně jsou od září loňského roku odstavené. Proud vody přes zničenou hráz vodního díla zatím zabil nejméně 14 lidí.

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Kachovská přehrada patří mezi ty největší na Ukrajině a ve srovnání s umělými vodními plochami v Česku je několikanásobně větší. Její význam byl klíčový pro ruskou okupační správu na Krymu, protože jí poskytovala dodávky pitné vody. Důležitá je i jako zdroj chlazení pro Záporožskou jadernou elektrárnu nebo jako jedna z mála silničních spojnic přes dolní Dněpr.

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.

V noci z pondělí na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny, jejíž nádrž tvoří hranici mezi oblastmi kontrolovanými vládou a okupovanými Ruskem. Kyjev viní ze zničení přehrady Rusy, ti svalují vinu na druhou stranu. Voda z nádrže je používána také v chladicím systému Záporožské jaderné elektrárny (ZJE), která je největší tohoto typu v Evropě. Společnost Enerhoatom uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou.

Lidé mohou v píseckém Prácheňském muzeu navštívit výstavu věnovanou Žďákovskému mostu. Hlavním exponátem expozice je přes pět metrů dlouhý model stavby zapůjčený z Národního technického muzea. Výstava potrvá do 3. září.

Zavřené metro, místo aut čluny, místo postele karimatka v tělocvičně. Ničivé povodně si před deseti lety vyžádaly patnáct lidských životů. Pršet v Česku začalo 30. května, obloha se vyjasnila až 4. června. Hladiny menších toků se začaly zvedat už 31. května, hlavní nápor ale nastal v noci ze soboty na neděli 2. června. ČT přináší rekonstrukci povodní z roku 2013.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

Ve vodě a sedimentech Reslavy a Ohře, v sedimentech nádrže a na odtoku z nádrže Skalka i ve svalovině ryb odlovených ve vodní nádrži se našla rtuť. Vyplývá to z výsledků loňského měření koncentrace rtuti, který zveřejnilo Povodí Ohře (POH). Nebezpečnou látku s sebou přináší řeka Reslava z Německa, loni byla v tomto přítoku Ohře naměřena nejvyšší koncentrace rtuti ve vodě od roku 1998.

Hartbeespoortská přehrada v Jihoafrické republice bývala vyhledávána rekreanty a milovníky vodních sportů. Nyní návštěvníky vítá pohled na lodě uvázlé v zeleném poli vodního hyacintu. Viníkem je průmyslové znečištění. Těžké kovy, chemikálie a odpad jsou totiž pro hyacint perfektním hnojivem. V boji s vodní rostlinou by mohl pomoct hmyz, a to druh Megamelus scutellaris. Stejně jako hyacint, i tento živočich pochází z Amazonské nížiny. Okusuje jeho listy a zastavuje tak proudění živin v rostlině. Vědci do přehrady vypouští tisíce kusů, kterým se již v minulosti podařilo snížit pokrytí hladiny přehrady hyacintem na pouhou desetinu. Odborníci ale upozorňují, že je nutné zaměřit se na příčinu problému – znečištění.

Kvůli zanášení velkých světových přehrad usazeninami z jejich přítoků hrozí, že tyto vodní rezervoáry přijdou do roku 2050 v průměru o zhruba čtvrtinu své původní kapacity. Vyplývá to ze studie OSN. Odhadovaná ztráta činí u zhruba 50 tisíc sledovaných přehrad 1,65 bilionu kubických metrů, což přibližně odpovídá roční spotřebě vody v Indii, Číně, Indonésii, Francii a Kanadě dohromady, upozornila Univerzita Spojených národů. Rozsah ztrát je podle ní znepokojující, zvláště když se svět potýká s mnoha dalšími problémy se zásobováním vodou.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Jaká byla před 30 lety kvalita pitné vody v Česku? Ne všude se ji dařilo upravit tak, aby vyhovovala normám. Oproti tomu ale možná překvapí zjištění, že kvalitní vodní zdroj byl v severních Čechách, v té době nechvalně známých svým znečištěným ovzduším.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ropný zápach už třetím dnem cítí obyvatelé Popůvek na Třebíčsku. Ty přímo sousedí s náměšťskou základnou vrtulníkového letectva. Právě odtud nejspíš pochází látky, které kontaminovaly Popůvecký potok. Dál přitom pokračuje do Dalešické přehrady. Tam se znečištění zatím nedostalo.

Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny poškodil výbuch, píší bez důkazů ruské agentury. Podle nich za něj může ukrajinské ostřelování z raketometů HIMARS. Kyjev i vojenští analytici ale dlouhodobě varují, že Rusové se pokusí zaútočit na přehradu pod falešnou vlajkou. Cherson a další obce jsou podle okupační správy bez dodávek elektřiny a vody.

Zatímco se ukrajinské jednotky blíží ke strategickému městu Cherson na jihu země, ruské síly, které město ovládají od začátku letošní invaze, posilují své obranné pozice, přestože se odvážením místních obyvatel snaží vytvořit iluzi o svém ústupu, myslí si šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov i analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruské okupační úřady v Chersonu mezitím vyzvaly civilisty, aby město okamžitě opustili.

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.