Předčasné volby strana 2 z 3

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa ve čtvrtek rozpustil parlament a na neděli 30. ledna vyhlásil předčasné volby. Informovaly o tom zahraniční agentury. Přistoupil k tomu poté, co menšinová socialistická vláda premiéra Antónia Costy nenašla minulý týden v parlamentu podporu pro svůj návrh rozpočtu na rok 2022.

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Odpůrci slovenské vlády využili středeční svátek dne ústavy k demonstracím v Bratislavě a v Košicích. Na několika shromážděních konaných z iniciativy opozice protestovali nejen proti nynější koalici premiéra Eduarda Hegera, ale i proti koronavirovým opatřením a údajné diskriminaci lidí, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Kanadu čekají 20. září předčasné parlamentní volby, oznámil po návštěvě generální guvernérky tamní premiér Justin Trudeau. Jeho Liberální strana má po minulých volbách z roku 2019 v parlamentu nejvíce poslanců, absolutní většinu ale nemá. O její získání se teď bude snažit. Volby se budou konat dva roky před řádným termínem.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

První parlamentní volby v historii samostatné České republiky skončily velkou změnou na politické scéně. Díky intenzivní kampani vedené Milošem Zemanem v hlasování, které začalo 31. května 1996, výrazně uspěla do té doby spíše okrajová sociální demokracie. Vládní strany ODS, ODA a KDU-ČSL přišly o většinu v Poslanecké sněmovně. Občanští demokraté získali skoro 30 procent hlasů a 68 mandátů, sociální demokraté jen o tři procenta a sedm mandátů méně.

Předčasné volby v Bulharsku se uskuteční 11. července, oznámil prezident Rumen Radev. Také uvedl, že očekává jmenování nové volební komise 11. května, kdy chce také rozpustit parlament, vyhlásit volby a jmenovat prozatímní vládu, píše agentura Reuters.

Horní komora ve čtvrtek pravděpodobně podpoří sněmovní verzi volebního zákona. Podle senátorských klubů se pro to najde dostatek hlasů. A to i přesto, že část zákonodárců bude chtít do novely ještě prosadit korespondenční volbu pro Čechy žijící v zahraničí. Takovou úpravu navrhuje 14 senátorů. Prezident Zeman už dříve avizoval, že normu podepíše v té verzi, ve které prošla sněmovnou.

Prezident Miloš Zeman se nechystá v případě vyslovení nedůvěry nynější vládě nahradit ji prozatímní úřednickou vládou. V Interview ČT24 to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš, který ve středu odpoledne s hlavou státu jednal. Prezident ho také ujistil, že jakmile dostane ze Senátu novelu volebního zákona, podepíše ji. Piráti spolu se STAN se po schválení volebního zákona chtějí pokusit vyvolat předčasné volby. Vyslovení nedůvěry vládě, které nově prosazuje i koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nejsou nakloněni – i kvůli nynější diplomatické krizi.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) se na nedělní večerní schůzce s předsedou ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem dozvěděl o svém odvolání z vlády. Petříček to bez bližších informací sdělil ČTK, Hamáček na dotaz nereagoval. Podle spekulací médií má dosavadního šéfa diplomacie ve funkci nahradit současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a na jeho místo má přijít poslanec Jan Birke (ČSSD).

Izraelským politikům se nepodařilo do nejzazšího termínu dohodnout se na rozpočtu, jak jim ukládal zákon, takže počínaje tamní půlnocí (23:00 SEČ) se automaticky rozpustil parlament. Zemi do tří měsíců čekají nové volby.

Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem. Připustil to vládní mluvčí v reakci na spory uvnitř současné polské vládní koalice. Ty přicházejí v době, kdy strany formálně jednají o rekonstrukci kabinetu.

Izrael míří k předčasným volbám. Ty se uskuteční druhého března a budou už třetí za jediný rok. Dvoje předešlé dopadly tak, že ani jeden z potenciálních koaličních bloků nezískal většinu poslanců, a nemohl tak sestavit vládu. O půlnoci vypršel zákonem daný limit a parlament musel být rozpuštěn.

Zůstat, nebo jít? A pokud ano, tak jak? Otázky, které si Velká Británie a s ní i celá Evropa kladou poslední čtyři roky stále dokola a stále se nedobraly odpovědi. Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson už nebude při přesvědčování voličů dál používat hrozbu, že by země mohla opustit Evropskou unii bez dohody. Ve svém předvolebním programu už Konzervativní strana o takovém scénáři vůbec nehovoří, namísto toho chce Brity získat slibem, že brexit dokončí co nejdříve a na základě dohody vyjednané premiérem, uvedl britský deník The Times.

Brexitový vyjednavač Evropské unie Michel Barnier uvedl, že riziko chaotického odchodu Velké Británie ze společenství nepominulo ani přes další odklad brexitu a plánované parlamentní volby ve Spojeném království. Očekává také náročná jednání o budoucí obchodní dohodě mezi oběma celky, na která podle něj bude málo času.

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow prohlásil, že podle stávajících pravidel se případné parlamentní volby nemohou uskutečnit do konce října, tedy do v současnosti platného termínu brexitu. Poslanci také odmítli přerušit zasedání do 3. října kvůli konferenci vládní Konzervativní strany.

Předčasné volby v Řecku vyhrála opoziční Nová demokracie (ND). Získala téměř 40 procent hlasů, což jí v přepočtu dává 158 z celkových 300 křesel v parlamentu. Novým předsedou vlády se stal šéf ND Kyriakos Mitsotakis. Dosud vládnoucí Syriza oslovila 31 a půl procenta voličů. Poražený premiér Alexis Tsipras už blahopřál vítězi voleb.