Polsko strana 3 z 5

Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Nový polský kabinet pod vedením Donalda Tuska čelí po více než třech měsících prvním vnitřním sporům. Koalice se dohaduje například o obnově práva na potrat. Naopak navenek působí jednotně a pokračuje ve změně zahraniční politiky. Tuskova vláda je vstřícná k Bruselu, odklání se od visegrádské čtyřky a hledá nová partnerství na Západě.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo podle médií velitelství polských ozbrojených sil. Incident se podle něj stal nad ránem. Polská armáda už předtím informovala, že aktivovala polská a spojenecká letadla v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu u hranic. Terčem dalšího úderu se v noci na neděli stal Kyjev, nasazena byla protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform, podle níž letecký poplach platil na celém území Ukrajiny. Protivzdušná obrana byla nasazena i ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) od 15. března dočasně uzavře jedenáct turistických cest. Opatření, které souvisí s vyhlášením osmi klidových území a s ochranou citlivých druhů živočichů, potrvá do 31. května. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“ Správa KRNAP k tomuto opatření přistupuje už čtvrtým rokem.

Slibovaná liberalizace potratů v Polsku se zatím nekoná. Prezident Andrzej Duda nepodepsal zákon, který měl ženám zpřístupnit takzvanou „pilulku po“ bez receptu. Normu označil za nebezpečnou. Koalice nemá k přehlasování veta dost hlasů. Sama se navíc měsíc před regionálními volbami dohodla, že kvůli vnitřním sporům další projednávání potratové legislativy odloží.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozhodl o odvolání více než padesáti velvyslanců jmenovaných za předchozí vlády národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Jím vedený resort ve středu uvedl, že jde o snahu nynější proevropské vlády vylepšit práci polských zahraničních misí v náročných časech. Prezident Andrzej Duda, který je spojencem PiS, upozornil, že nelze odvolat ani povolat žádného velvyslance bez podpisu hlavy státu.

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě dvojici zástupců Polska – prezidenta Andrzeje Dudu a premiéra Donalda Tuska. Setkání proběhlo v den 25. výročí vstupu Polska do NATO, navíc během intenzivní obranné spolupráce mezi Washingtonem a Varšavou. Polští politici po jednání s šéfem Bílého domu uvedli, že hovořili hlavně o bezpečnosti a situaci na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi. Americká vláda už oznámila, že schválila možné prodeje zbraní Polsku v objemu miliard dolarů.

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit „bílou vlajku“. Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se v neděli ostře vymezil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.