Pavel Žáček strana 2 z 4

Šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek rezignuje na svou funkci. Potvrdil to serveru Lidovky.cz. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer v Událostech, komentářích řekl, že na dobu, než vybere nového ředitele, pověřil vedením Úřadu pro zahraniční styky a informace prvního náměstka. Část poslanců vyzývala k Mlejnkově výměně kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Kvůli Mlejnkově angažmá čelí již řadu týdnů ministr vnitra kritice, hnutí ANO trvá i na jeho rezignaci.

Poslanecký klub ANO se jednomyslně shodl, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Silnější z dvojice opozičních hnutí to zdůvodňuje kontakty nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s trestně stíhaným podnikatelem. O vyslovení nedůvěry vládě se bude hlasovat poprvé od jmenování kabinetu Petra Fialy (ODS), zároveň to bude první takové hlasování od loňského června. Tehdy se opozice pokusila svrhnout Babišův kabinet poté, co komunisté vypověděli smlouvu o toleranci.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) míní, že setrvání nového šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka ve funkci závisí na tom, zda získá bezpečnostní prověrku, jak také už dříve uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle Žáčka je nutné o kontaktech Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem hovořit. Očekává, že kauza bude mít na fungování Úřadu pro zahraniční styky a informace dopad. Pavel Žáček byl hostem Interview ČT24.

Policie na krumlovském mítinku Andreje Babiše (ANO) nezvládla koordinaci hlídek, taktiku postupu a nebyla zvládnutá ani velitelská role, popsal výsledky kontroly policejní prezident Martin Vondrášek. Použití donucovacích prostředků proti ženě, která na mítinku ANO napadla policistu, bylo podle Vondráška oprávněné.

Hnutí ANO na politických mítincích pokaždé vyhradí místo pro odpůrce, uvedl v aktuálním videu na sociálních sítích předseda strany a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý týden čelil na předvolebních shromážděních hlasitým protestům svých odpůrců. Učiní tak údajně na doporučení policejního prezidenta Martina Vondráška. Ten se ale v pondělí ohradil proti tomu, že by něco takového doporučil. Oddělování odpůrců by podle něj bylo protizákonné a protiústavní. O zákrocích policie v pondělí odpoledne hovořil s Vondráškem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Policejní prezident Martin Vondrášek nechce ohledně zákroků na mítincích předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše s občany činit předčasné soudy. Policisté v Borovanech na Českobudějovicku a v Českém Krumlově mohli podle něj pochybit, ale k zákrokům údajně došlo po protiprávním jednání. Věc prošetří Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Z reportáže zveřejněné ve čtvrtek na serveru Respekt vyplývá, že neuniformovaní policisté zaklekli na školáka, který odnesl Babišovi reproduktor, a odvezli ho na služebnu. Jeho matku podle serveru odmítli vzít s sebou.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje získali Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata – členové skupiny, která se v 50. letech postavila nastupujícímu režimu se zbraněmi v ruce. Oznámil to ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Osvědčení mají pouze zesnulí členové skupiny bratří Mašínů, nikoli tedy žijící Josef Mašín.

Novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zřejmě stane dosavadní náměstek Lukáš Kintr. Nominaci vlády projedná ve čtvrtek sněmovní bezpečnostní výbor, což je podle zákona o kybernetické bezpečnosti podmínkou pro jmenování. Informaci potvrdil předseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Ministerstvo vnitra připravilo návrh legislativy, která by v případě dezinformací jako krajní řešení umožnila blokaci některých informačních zdrojů. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) bude probíhat dlouhá odborná politická diskuze. Opozice si stěžuje, že s nimi toto téma vláda neřeší.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Pražští politici hledají způsob, jak vyvlastnit ruský majetek. Podle starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) jde o nemovitosti, které nejsou pod diplomatickou ochranou. Jsou to tři desítky budov včetně zhruba dvou set padesáti bytů, které ruský stát dál pronajímá. Podle některých poslanců by mohl tento majetek sloužit pro obnovu Ukrajiny.

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Europol zacílí na majetek vlivných Rusů ze sankčních seznamů. Členským státům pomůže s výměnou informací i vyšetřováním. Zároveň ohlídá, zda lidé a firmy blízké Kremlu sankce neobcházejí. A to v rámci operace Oscar, která potrvá nejméně jeden rok. V souvislosti se sankcemi na ruské oligarchy prověřují tajné služby a Finanční analytický úřad desítky firem s virtuálními sídly v Česku. Jak ukazují uniklé dokumenty z kauzy Panama Papers, někteří Rusové vyšetřovaní v souvislosti s organizovaným zločinem legalizovali stovky milionů korun přes účty nastrčených firem.

Konferenci nazvanou Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádaly v pondělí odpoledne sněmovní výbory hospodářský a pro bezpečnost. První projev pronesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), mezi hosty jsou i ředitelé tajných služeb či policie a hasičů.

Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu vrátil z cesty do Kyjeva. Zopakoval, že podporuje myšlenku mírové mise. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba zemi podporovat v jejím boji. Fiala se na Ukrajinu vydal společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou, aby se setkali s tamními představiteli.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Prezident České republiky Miloš Zeman ostře zkritizoval Rusko a Vladimira Putina za útok na Ukrajinu. Uvedl, že Rusko se dopouští zločinu proti míru. Podpořil také přísnější sankce. Reakce přicházejí i od dalších českých politiků. Premiér Petr Fiala (ODS) označil ruský útok za neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce ze strany EU a Severoatlantické aliance (NATO). Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) svolala štáb svého ministerstva. Uvedla, že Rusko porušilo mezinárodní právo. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil útok za barbarský a sdělil, že Rusko přináší do Evropy válku a utrpení. Útok odpoledne jednohlasně odsoudili v usnesení také poslanci.

Do Kanceláře prezidenta republiky (KPR) zamířili v pondělí pracovníci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zjišťují, kdo a jak přišel do kontaktu s tajnou zprávou o explozích ve Vrběticích a za jakých podmínek byla skartována. Podobnou kontrolu na Hradě v týdnu odstartovalo i ministerstvo vnitra.

Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.