Palestina strana 3 z 5

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.

Nákladní loď Rubymar, na kterou 18. února zaútočili v Rudém moři jemenští povstalci, se potopila. S odvoláním na mezinárodně uznávanou jemenskou vládu o tom v sobotu informovala agentura Reuters. Loď byla registrovaná ve Velké Británii, ale měla libanonského provozovatele. Jde o první plavidlo, které povstalečtí hútíové zničili při své kampani na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.

Velká Británie posiluje policejní ochranu poslanců. Zavádí zvýšené ostrahy v budově parlamentu nebo více hlídek v místech, kde někteří zákonodárci žijí. Ministerstvo vnitra na to vyčlenilo v přepočtu téměř miliardu korun. Poslanci si stěžují na nebývalý nárůst zastrašování, a dokonce i výhrůžek smrtí. Vše podle nich začalo s vypuknutím války v Gaze.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

Pentagon korigoval vyjádření amerického ministra obrany Lloyda Austina, který ve své výpovědi v Kongresu prohlásil, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25 tisíc, upozornila agentura Reuters. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že údaj se opíral o sdělení Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy, nikoliv o americké zpravodajské informace. Palestinské úřady v enklávě, které ovládají teroristé, ráno sdělily, že v konfliktu zemřelo od loňského října přes 30 tisíc lidí. Číslo však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.

Jemenští povstalci hútíové nezastaví své útoky na lodě v Rudém moři, dokud neskončí izraelská „agrese“ v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásil jejich mluvčí Muhammad Abdal Salám. V napadání obchodních plavidel v oblasti zatím pokračují. Podle agentury DPA o tom svědčí i to, že v úterý musela odrážet první útok po svém nasazení loď německého námořnictva.

Teroristické hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu čtyřiceti dní, uvedla v úterý s odkazem na své zdroje agentura Reuters. Podle nabídky, na níž se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, by islamisté měli propustit čtyřicet rukojmí. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil ze svých věznic deset Palestinců.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás přijal demisi, kterou mu podal palestinský premiér Muhammad Ištajja. Abbás ho ale zároveň pověřil, aby kabinet dál vedl, dokud nebude ustavena vláda nová. Krok by mohl otevřít cestu ke Spojenými státy prosazované reformě palestinské samosprávy. „Měl by vzniknout nový, technokratičtější kabinet, který by měl předznamenat možnost palestinského usmíření,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.

Příslušník amerického letectva, který se na protest proti válce v Pásmu Gazy pokusil v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu upálit, na následky zranění zemřel. Podle agentury AP to v pondělí oznámila washingtonská policie. Mrtvého identifikovala jako 25letého Aarona Bushnella z texaského San Antonia.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce po konci války s Hamásem udržet izraelskou vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, kde by měla teroristy nahradit civilní samospráva. Vyplývá to z návrhu, který Netanjahu předložil svému válečnému kabinetu, píše agentura Reuters a server The Times of Israel. Samospráva by měla fungovat prostřednictvím nezávislých palestinských zástupců. „Jednostranné uznání“ palestinského státu Netanjahu odmítl. Představitelé palestinské autonomie návrh odmítli jako de facto novou okupaci Gazy. Podle člena Hamásu plán nemá šanci na úspěch.

Soud uložil starostovi pražských Řeporyjí Pavlu Novotnému (ODS) trestním příkazem peněžitý trest za výrok, kdy označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. Sdělil to Novotný a dodal, že trest je citelný, takže o jeho výši chce nejprve informovat svou manželku. Proti trestnímu příkazu lze podat odpor, soud by pak musel věc projednat veřejně v hlavním líčení. Novotný později vyjasnil, že odpor nepodá.

Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma zemřel nejméně jeden člověk, třináct dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli zneškodněni.

Pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března, zahájí Izrael ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu mezitím zahájil týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

Jedna petice kritizuje vládu za bezvýhradnou podporu Izraele, druhá ji chválí. Podporovatel pochvalné petice, katolický kněz a etik Marek Orko Vácha v Událostech, komentářích zdůraznil, že její příznivce mrzí každý zmařený život. Biskup Václav Malý, který by chtěl uvolněnější postoj vlády, zdůraznil, že současný konflikt zavinil Hamás. To ale podle něj neznamená, že izraelská reakce je přiměřená.

Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Pásma Gazy v polní nemocnici. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud se najde dohoda, musí ji schválit parlament. Černochová doufá v to, že by se tak případně stalo v řádu týdnů.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že nařídil armádě, aby připravila evakuaci Rafahu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafah se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů. Podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů agentury Reuters Káhira na severovýchod Sinaje v posledních dvou týdnech kvůli posílení bezpečnosti vyslala zhruba čtyřicet tanků a obrněných vozidel. Kancelář předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedla, že cílem izraelské operace v Rafahu je vyhnat Palestince z Pásma Gazy.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.