NATO strana 3 z 5

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Česko by mělo vyvíjet úsilí s ostatními zeměmi k tomu, aby se v případě Ruska a Ukrajiny zahájila mírová jednání, uvedl v Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podotkl, že hnutí vládu v zásadních krocích ohledně Ukrajiny podpořilo, ale zároveň připustil, že situace se nejspíše nevyvíjí tak, jak si mnozí představovali a je podle něj potřeba přemýšlet do budoucnosti.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

NATO funguje jako záruka naší bezpečnosti a jiná možnost před čtvrtstoletím pro Česko nebyla a není, uvedli politici v Událostech, komentářích Speciál u příležitosti 25 let Česka v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) mluvil o referendu o členství v NATO, které by mělo přijít, až bude mít Česká republika přezbrojenou armádu. Kriticky se k tomu staví jak senátorka Miroslava Němcová (ODS), tak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Pokud by Rusové začali skutečně nějaký rozsáhlý vojenský konflikt, tak nemohou počítat s tím, že ho vyhrají, řekl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aleš Opata, který funkci rovněž zastával, navíc poukázal na to, že v případě střetu je Severoatlantická aliance „neporazitelná“. Debatě o stavu tuzemské i alianční armády se u příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO věnoval pořad Události, komentáře speciál.

Houfně diskutované únorové prohlášení kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy pod jeho eventuálním velením nepřijdou na pomoc členům Severoatlantické aliance, kteří nebudou odevzdávat alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, nastavilo podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) všem zemím NATO zrcadlo. V Interview ČT24 mimo jiné řekla i to, že vstup Česka do Aliance považuje za jedno z nejosvícenějších rozhodnutí tehdejších politiků.

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje fakt, že je Česko již 25 let členem Severoatlantické aliance, za obrovský úspěch. Podotýká však, že nejen Česká republika, ale celá Evropa by měla dělat pro svoji obranu více. Mimo jiné také zmínil, že není příznivcem povinné vojenské služby nebo vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, která čelí agresi Ruska. Premiér byl hostem Událostí, komentářů Speciál.

Pětadvacet let od vstupu České republiky do NATO si v úterý připomněla v pořadu Události, komentáře Speciál řada hostů, od bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana přes premiéra Petra Fialu (ODS) po náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Pokud Rusko zvítězí nad Ukrajinou, směrem dál na Západ podle bývalého prezidenta Václava Klause nepůjde. Rusko nikdy nic takového nenaznačovalo, poznamenal v pořadu Události, komentáře Speciál. Podle něj by se mělo okamžitě začít jednat o ukončení konfliktu. Někdejší hlava státu Miloš Zeman však upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin rovněž sliboval, že na Ukrajinu nikdy nezaútočí. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ poznamenal s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO.

Náčelník generálního štábu armády Karel Řehka vidí za ekonomickým růstem a prosperitou Česka bezpečnost a ochranu, kterou zemi poskytuje členství v Severoatlantické alianci. V úterý republika oslavila čtvrt století od vstupu do NATO. Řehka v pořadu Události, komentáře zmínil také to, že podle něj není ve hře vyslání vojáků Aliance na Ukrajinu, o kterém se mluví po prohlášeních francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo polského premiéra Donalda Tuska. Ve výsledku ale záleží na politicích, dodal.

Vstup Česka, Polska a Maďarska do NATO v roce 1999 Severoatlantickou alianci obrovsky posílil. Jak vojensky, tak politicky, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi bývalý generální tajemník NATO Lord George Robertson. Podle něj šlo o země bývalého Varšavského paktu, kterým Evropská unie pomáhala v přechodu od komunismu k tržní ekonomice a kterým pomohlo i členství v Alianci. „Přinesly s sebou různé ozbrojené složky, které sice musely projít proměnou, ale které byly silné i samy o sobě,“ zdůraznil. Rozhovor vedl Martin Řezníček.

Členství Česka v NATO otevřelo nové možnosti domácímu obrannému průmyslu. Příkladem je výrobce obrněných vozidel SVOS v Přelouči. Vozidlo Mars pro raketové systémy protivzdušné obrany vyvíjí a testuje s partnery ze Švédska. Při výrobě využívá komponentů z dalších zemí Aliance.

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, to v úterý prohlásil prezident Petr Pavel.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání. V roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva. Clinton je v Praze od víkendu kvůli vystoupení na úterní konferenci připomínající i přelomové rozšíření Aliance před čtvrtstoletím.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Vedle závazně potvrzeného nákupu 300 tisíc kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 tisíc kusů, řekl na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě premiér Petr Fiala (ODS). Minulý týden předseda vlády uvedl, že se dosud podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.