Národní rozvojová banka

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

O dotaci až 300 tisíc korun na elektrické nebo vodíkové auto a dobíjecí stanici mohou od tohoto týdne žádat živnostníci, podnikatelé a firmy. Podmínkou je pořídit si vůz na úvěr se zárukou Národní rozvojové banky.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Počet žadatelů o příspěvek na bydlení od začátku roku vzrostl o 21 tisíc lidí. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který nárůst dává do souvislosti s cenami energií. Vláda v uplynulých týdnech kvůli turbulencím na energetickém trhu rozšířila sociální podpory, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) chystá i podpůrný program pro živnostníky a legislativu, která má oblast pro příště lépe chránit.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 5749 potvrzených případů covidu, o 22 procent méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů, který v mezitýdenním srovnání klesl zhruba na polovinu. V nemocnicích je 3163 pacientů s prokázanou infekcí, zhruba o 950 méně než v předvánoční čtvrtek. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Za rok 2021 zemřelo s covidem více než 24 tisíc lidí, což –⁠ pro srovnání –⁠ zhruba odpovídá počtu obyvatel Litoměřic nebo Českého Těšína.

S nárůstem cen energií může malým a středním podnikatelům pomoci nová záruka, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). Informovala o tom mluvčí resortu Štěpánka Filipová. Výzva byla podle ní zveřejněna v pondělí, příjem žádostí o záruku začne 17. prosince s tím, že maximální výše může být až dva miliony korun.

Zavedení nulové DPH na elektřinu a plyn pro příští rok, které navrhuje současná vláda v demisi, je podle místopředsedy ODS Martina Kupky nešťastný krok. Navrhuje spíše adresnější pomoc poškozeným klientům končicích dodavatelů energií, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O změně zákona o DPH bude jednat sněmovna zřejmě 23. listopadu.