Mezinárodní právo strana 2 z 3

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Rusům se nepodařilo uspět ani v jednom z vojenských cílů, které si stanovili, opakovaně mění strategii, jejich postup je minimální a vykoupený velkými ztrátami, řekl v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Armády ČR Otakar Foltýn. Podle něj je jedno, že Rusko Ukrajině formálně válku nevyhlásilo, protože reálně dávno probíhá.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

K sankcím proti Rusku se zatím nepřipojilo Turecko. Naopak, nabízí možnost se jim vyhnout. Naposled oznámilo, že rozšíří možnost platit přes ruský platební systém MIR. Rusové v posledních letech tvoří největší skupinu turistů v Turecku a Ankara si od tohoto kroku slibuje podporu klíčového sektoru ekonomiky.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Svět, kde bylo možné se spolehnout na to, že se na jaderné elektrárny neútočí, skončil. Únik radiace na jihu Ukrajiny by neznamenal pro obyvatele Česka přímé ohrožení, podotýká v rozhovoru pro ČT24 ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Rusko v týdnu během útoků na Ukrajině zasáhlo jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě země. Energetické bloky zůstaly nedotčeny, radiace neuniká.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů – jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá padesát lidí. Ostraha hranic tvrdí, že byli agresivní. O situaci na hranici hovořil běloruský lídr Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Lukašenko v rozhovoru pro BBC připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Odmítl ale, že by Minsk běžence zval.

Majitel britské rybářské lodě, kterou francouzské úřady zadržely minulý týden poblíž přístavního města Le Havre, popřel předchozí informace, že plavidlo už bylo propuštěno. Británie zároveň uvítala poslední snahy Francie dále nevyhrocovat širší spor kolem rybolovu, který zadržení plavidla ještě vystupňovalo. Do řešení sporu se zapojuje i Evropská komise.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Agenti ruské tajné služby FSB v Petrohradě zadrželi estonského konzula, který podle nich získával utajované informace od ruského občana. S odvoláním na FSB o tom informovala ruská tisková agentura TASS. Podle Tallinu se jedná o provokaci ze strany Moskvy.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Palestinská samospráva a Liga arabských států (LAS) v sobotu odsoudily otevření diplomatické úřadovny České republiky v Jeruzalémě a označily jej za porušení mezinárodního práva. Česko otevřelo úřadovnu v Jeruzalémě k 1. březnu, ve čtvrtek se konala slavnostní ceremonie, které se zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO). České ministerstvo zahraničí v reakci na palestinskou kritiku zdůraznilo, že úřadovna není novým zastupitelským úřadem. Velvyslanectví ČR nadále sídlí podobně jako zastupitelské úřady většiny zemí světa v Tel Avivu.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Palestina vypoví všechny dohody včetně bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Zdůvodnil to záměrem Izraele anektovat část Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv hrozil Abbás již na konci dubna.

V pondělí začíná u obvodního soudu v Haagu proces ve věci jedné z nejsledovanějších epizod války na východě Ukrajiny – sestřelení letu MH17. V pozici obžalovaných má před soudem stanout první čtveřice lidí podle obžaloby zodpovědných za zkázu letu a za smrt téměř tří stovek civilistů na palubě. Poslední vývoj případu, jakož i mezinárodní souvislosti soudu přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.