Marian Jurečka strana 3 z 5

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Zástupci tří ze čtyř stran, které jsou spolu se Starosty a nezávislými ve vládní koalici, vystoupili na jejich sobotním republikovém sněmu. Osobně však nepřišel pouze nikdo z Pirátů, s nimiž sice Starostové spolupracovali ve sněmovních volbách, ale nyní se mimo jiné přou o nominaci eurokomisaře. Předseda STAN Vít Rakušan zopakoval, že je přesvědčen, že komisaře má nominovat jeho hnutí. V úvodním projevu na sněmu vyjádřil mínění, že se vláda dokázala vyrovnat s problémy, které postihly Česko. Také řekl, že se k moci snaží dostat nebezpeční populisté a že na politické scéně sílí extrémní proudy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Hnutí ANO podalo zásadní připomínku k zápisu ze schůzky na Hradě, kde jeho představitelé jednali o důchodové reformě s prezidentem Petrem Pavlem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům ve sněmovně řekl, že se opoziční hnutí s ministerstvem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Jurečka kontroval, že na schůzce s hlavou státu shoda na potřebě řešení růstu důchodového věku byla.

Prezident Petr Pavel minulý týden po jednání se zástupci koalice a opozice o důchodové reformě oznámil, že na budoucím prodlužování věku odchodu do důchodu je shoda a že debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová následně řekla, že současný návrh resortu práce není dobrý. Vyjádření o shodě na zvyšování věku odchodu do penze se podle ní nezakládá na pravdě. Místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdí, že se opoziční hnutí s resortem práce neshodlo ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věku odchodu do důchodu. Podívejte se, jaké výroky v debatě zazněly.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Duben přinese volební jednání dvou sněmovních stran – ODS i SPD. Oba současní předsedové budou posty obhajovat. Premiér Petr Fiala (ODS) zřejmě protikandidáta mít nebude, nominaci do čela strany získal ve všech krajích.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.

Věk odchodu do důchodu se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezbytně musí posouvat. Je ale ochoten diskutovat o pravidlech, která tyto posuny stanoví. Ambice Jurečkova ministerstva vypočítávat penzijní věk z předpokládaného věku dožití konkrétního populačního ročníku, od nějž by se odečetlo 21,5 roku, se vůbec nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje za zásadní, že takový systém nemá žádnou jasnou hranici. Jurečka a Schillerová debatovali o penzích v Událostech, komentářích.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) si o víkendu od svých spolupracovníků vyžádal citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), informovaly Novinky.cz s odkazem na e-mailovou konverzaci, kterou Babiš zaslal omylem jinému adresátovi. Bývalý ministerský předseda serveru řekl, že nesháněl žádné „kompro“, ale šlo o podklady z veřejných zdrojů kvůli tomu, aby mohl reagovat na Lipavského výroky. Později se na síti X omluvil za vulgární výraz, který na adresu šéfa české diplomacie použil, na svém postupu jinak nevidí nic špatného. Ministr v reakci sdělil, že ho obsah e-mailů znechutil.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Jediným bodem z vládního úsporného balíčku, který bude chtít největší opoziční strana u Ústavního soudu zrušit, je letošní snížení státní podpory stavebního spoření z dvou tisíc na jeden tisíc korun ročně. České televizi to řekla šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Nebude tak už usilovat o zrušení celého balíčku.

Jak první rok prezidenta hodnotí šéfové sněmovních stran a hnutí? Často opakovali slovo změna. Někteří z nich hlavu státu chválí za to, jak reprezentuje Českou republiku. Dále mluví o aktivním výkonu mandátu a spojování společnosti. I zástupci vládní koalice ale mají některé výhrady. Třeba vůči pozdějšímu podpisu změn u předčasných důchodů. Stvrzení některých zákonů, například také konsolidačního balíčku, mu vyčítá opozice. SPD kritizuje kroky v zahraniční politice i to, že se zástupci hnutí nejednal o penzijní reformě.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.

Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.