Madrid strana 2 z 5

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Představitelé členských zemí NATO se na summitu v Madridu zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro své východní křídlo. V nově schválené strategické koncepci oznámili, že chystají stupňování praktické podpory Ukrajině a v dokumentu označili Ruskou federaci za přímou hrozbu pro celý blok. Aliance se během středy shodla také na oficiálním pozvání Švédska a Finska do NATO. Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Premiér nicméně řekl, že Česko už v podstatě vyčerpalo zásoby zbraní, které by mohlo bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

Ve Španělsku v úterý vyvrcholila silná vlna horka, kterou meteorologové označují za nejhorší v polovině června za posledních dvacet let. Masa teplého vzduchu se přesouvá z Pyrenejského poloostrova do Francie, kde by vysoké teploty měly přetrvat až do konce týdne, napsala agentura AFP.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu na zámku v Lánech setkal s prezidentem Milošem Zemanem, aby probrali českou zahraniční politiku. Hovořili o českém předsednictví v Evropské unii, o válce na Ukrajině, energetické bezpečnosti i o plánovaném vstupu Finska a Švédska do NATO. Fiala po jednání s prezidentem uvedl, že nemá žádné signály o tom, že by byl Zeman proti rozšíření Aliance. Premiér s prezidentem se shodli například na tom, že má Česko i nadále pomáhat Ukrajině i uprchlíkům, kteří míří k nám.

Letošní Silvestr je nejteplejším v Česku za skoro 90 let. V Děčíně a Českých Budějovicích meteorologové naměřili 15,3 stupně nad nulou. Vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím vůbec nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku, oznámil Český hydrometeorologický ústav.

V Madridu v sobotu protestovaly tisíce policejních příslušníků, kteří se domnívají, že jim chystaná reforma bezpečnostního zákona ztíží práci a zhorší jejich ochranu. K policistům se přidali politici ze tří hlavních španělských konzervativních stran, informuje agentura Reuters.

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Do ulic v Katalánsku i na Sardinii vyšly stovky lidí, jež žádaly jeho propuštění, ke kterému později také došlo. Soud mu dovolil cestovat i mimo území Itálie do prvního stání plánovaného na 4. října.

Malta kvůli horšící se epidemické situaci bude od středy 14. července přes své hranice vpouštět pouze turisty plně očkované proti covidu; dětem, které cestují s rodiči, bude stačit negativní PCR test, oznámil maltský ministr zdravotnictví Chris Fearne. Francie se snaží zmírnit napětí, které vyvolalo vyjádření o riziku cest do Španělska a Portugalska, doporučuje ale očkování. Nizozemsko zpřísnilo opatření, kvůli šíření nákazy mezi mladými zavře noční kluby. Británie opět zaznamenala nejvyšší denní počet infekcí od začátku aktuální vlny epidemie covidu.

Všech devět katalánských separatistů, kterým španělská vláda udělila v úterý milost, je na svobodě. Nejvyšší tribunál je před dvěma roky odsoudil za uspořádání nelegálního referenda o nezávislosti a za neplatné vyhlášení samostatnosti regionu. Nejvyšší trest si vyslechl Oriol Junqueras. Předák katalánské krajní levice si měl za mřížemi odsedět až 13 let.

Desítky tisíc Španělů protestují v Madridu proti vládnímu plánu udělit milost dvanácti katalánským politikům, kteří byli odsouzeni kvůli neúspěšnému pokusu o vyhlášení nezávislosti regionu v roce 2017. Demonstranti považují pokus katalánských politiků za ohrožení národní jednoty, uvedla agentura Reuters.

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Několik stovek Maročanů se v noci na pátek pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Informuje o tom deník El País. Podle agentury Europa Press plot u tohoto španělského města na africkém pobřeží překonaly v noci desítky Maročanů. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na africkém středomořském pobřeží se výrazně zmírnil, stále se tam ale desítky lidí ze sousedního Maroka snaží přeplavat či připlout na člunech podél pobřeží. Z asi osmi tisíc migrantů, kteří se takto od pondělka do Ceuty dostali, jich bylo přes pět a půl tisíce již vráceno. Španělsko poslalo do oblasti stovky vojáků a policistů, ostraha hranice se ale výrazně zpřísnila i na marocké straně, uvedla agentura EFE.

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Během úterních voleb v madridské autonomní oblasti zvítězila pravicová Lidová strana (PP), která více než zdvojnásobila své zastoupení v regionálním parlamentu. Nebude v něm ale mít absolutní většinu, vládnout tak bude zřejmě s podporou krajně pravicové strany Vox. V reakci na špatný výsledek voleb oznámil odchod z politiky radikálně levicový lídr Pablo Iglesias, jenž byl do března i místopředsedou španělské vlády.

Obyvatelé Madridu se začínají bouřit proti novému fenoménu, který s sebou přinesla pandemie covidu-19. V hustě obydlených čtvrtích vyrůstají obrovské kuchyně, kterých využívá mnoho restaurací, aby mohly uspokojit prudce rostoucí poptávku po jídle dováženém domů. Pro místní obyvatele to ale znamená nepřetržitý hluk a znečištění.

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Britů, kteří vlastní nemovitost v Evropské unii a trvale nebo velkou část roku v ní žíjí, je podle oficiálních údajů jeden a půl milionu. Ve skutečnosti jich ale může být až dvojnásobek a s brexitem jim nastaly problémy. Už dva měsíce pro ně totiž platí nová imigrační pravidla, včetně maximální možné délky pobytu. Velký odliv ze Středomoří se ale navzdory nejistotě zatím nekoná.