Katar strana 3 z 5

Izraelské politicko-vojenské vedení oznámilo, že cílem probíhající operace je zničení hnutí Hamás a všech jeho organizačních struktur. To se týká i nejvyšších velitelů, kteří byli poslední dekádu mimo hledáček izraelské armády. Po hromadném vraždění dětí, žen, starých lidí a mužů, ke kterému došlo o víkendu po vpádu skupin palestinských teroristů do Izraele, se stávají cíli číslo jedna.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Z letiště v katarském hlavním městě Dauhá vzlétlo letadlo s pěti Američany propuštěnými v rámci výměny vězňů mezi Spojenými státy a Íránem, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP letoun míří do Washingtonu. Americký prezident Joe Biden poděkoval vládám Kataru, Ománu, Švýcarska a Jižní Koreje za pomoc se zajištěním jejich osvobození. Írán a Spojené státy avizovaly, že si vymění vězně poté, co na účty v Kataru dorazilo zhruba šest miliard dolarů původně zmrazených Teheránu v Jižní Koreji.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS) se rozhodli po více než deseti letech přijmout zpět do svých řad Sýrii. Chtějí tak potvrdit normalizaci vztahů se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Šéf LAS Ahmad Abúl Ghajt v neděli uvedl, že se syrská hlava státu bude moci zúčastnit nadcházejícího summitu v Saúdské Arábii.

Podle studie zveřejněné v časopise The Lancet Planetary Health by se dalo zabránit více než osmdesáti procentům předpokládaných úmrtí v důsledku horka na Blízkém východě a v severní Africe (neboli region MENA) do konce století, pokud by se globální oteplování omezilo na dva stupně Celsia.

Bývalý italský europoslanec Pier Antonio Panzeri bude výměnou za nižší trest spolupracovat s belgickými úřady na vyšetřování korupční kauzy spojené s Katarem a Marokem. Médiím to v úterý sdělila belgická prokuratura rozkrývající okolnosti aféry, kvůli níž je ve vazbě kromě Panzeriho také bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailisová. Panzeri podle prokuratury přislíbil úřadům popsat mimo jiné způsob, jakým se zmíněné země snažily ovlivňovat europoslance a kdo všechno byl do systému zapojen.

Bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailisová, která čelí obvinění z korupce, zůstane nadále ve vazbě. Rozhodl o tom soud v Bruselu, který jí prodloužil vazbu o měsíc. Řecká politička je podezřelá v případu týkajícím se údajných úplatků ze strany Kataru pro evropské činitele, vinu ale popírá.

Evropští zákonodárci odhlasovali odvolání Evy Kailisové z funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Sama Kailisová se považuje za nevinnou. S korupčními penězi z Kataru nemá nic společného, řekl řecké televizi Open její advokát. Řecká europoslankyně čelí obvinění z korupce a od pátku je ve vazbě v Belgii. Řecké úřady jí a její rodině zmrazily majetek. Jakékoliv pochybení odmítá i šéf mezinárodní odborové centrály ITUC Luca Visentini, který byl zadržen v pátek a podmíněně propuštěn v neděli.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Otřáslo to celým Evropským parlamentem (EP), prohlásila v pořadu Interview ČT24 místopředsedkyně EP Dita Charanzová (za ANO) v souvislosti s vyšetřováním korupce. „Je to největší skandál v historii této instituce,“ dodala s tím, že se nyní bude řešit, jaké kontrolní mechanismy nastavit do budoucna.

Čtyři ze šesti lidí zadržených v Bruselu v rámci vyšetřování údajné korupce v Evropském parlamentu zůstanou ve vazbě. Uvedla to belgická prokuratura. Podle agentury AFP je mezi nimi i místopředsedkyně EP Eva Kailisová, byť prokuratura totožnost zadržených nekomentuje. Dvě domácí vazby uvalil v sobotu i soud v Itálii. Katar mezitím označil informace o svém zapojení do případu za vážnou dezinformaci.

Mezi lidmi, které v pátek zadržela belgická policie v souvislosti s podezřením z korupce v Evropském parlamentu (EP), je i šéf Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) Luca Visentini. Píší o tom italská média, podle kterých policie zadržela také řadu dalších Italů působících v Bruselu. Policie rovněž zadržela řeckou místopředsedkyni EP Evu Kailisovou. Většina zatčených, kteří podle tisku jednali ve prospěch Kataru, měla blízko k sociálním demokratům. Mezi vyslýchanými byl i jeden asistent europoslance z klubu Evropské lidové strany, napsal deník Le Monde.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Týden vesmíru v Čechách (Czech Space Week) přilákal účastníky z 35 zemí světa. Podle vesmírného architekta a designéra Tomáše Rouska to potvrzuje, že i v tuzemsku mají vesmírné projekty obrovský potenciál. Oblast českého vesmírného průmyslu a výzkumu bych přirovnal k raketě, která se odlepila od odpalovací rampy a začíná zrychlovat, řekl Rousek v Událostech, komentářích.

Na fotbalovém hřišti se v úterý setkali diplomatičtí nepřátelé USA a Írán, Spojené státy zvítězily 1:0. Atmosféra před utkáním byla zjitřená. Íránský režim podle CNN vyhrožoval rodinám reprezentantů vězením a mučením, pokud se hráči „nezachovají správně“. Kapitán národního týmu Ehsán Hadžsáfí se ještě před šampionátem vyslovil za podporu protirežimních demonstrací a celý tým před prvním zápasem nezpíval státní hymnu. Na začátku zápasu s USA ale hráči hymnu zpívali, napsal na Twitteru novinář Jerusalem Post Tzvi Joffre.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

Fotbalová nálada plně ovládla Katar. Fanoušci se oblékají do symbolických kostýmů a národních barev, aby povzbudili svůj národní tým. Na tribunách i v okolí stadionů tak září mexické klobouky, pestré africké hábity, japonské pásky přes čelo nebo brazilské čelenky.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Už za necelé dva týdny začne možná nejkontroverznější fotbalový šampionát všech dob. Před jeho začátkem se řeší stav lidských práv v Kataru, špatné pracovní podmínky tamních dělníků i fakt, že se mistrovství koná v zemi bez sportovní historie. Už od počátku se ale mluví především o tom, že si Katar měl pořádaní zajistit korupcí. Nedávné vyjádření bývalého šéfa světové fotbalové asociace Seppa Blattera, během jehož předsednictví byl Katar zvolen jako hostitel šampionátu, situaci ještě vyhrotilo. Blatter totiž veřejně přiznal, že udělit pořadatelství této zemi bylo chybou.

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

V Kataru vrcholí přípravy na mistrovství světa ve fotbale. V uplynulých týdnech se objevily další zprávy o špatných podmínkách, ve kterých v zemi žijí, pracují a umírají zahraniční dělníci. Vedení země kritiku odmítá. Kontroverzní šampionát startuje 20. listopadu a potrvá do 18. prosince.