Jakub Michálek strana 4 z 5

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.

Limit pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nezvýší. Sněmovna v úterý přehlasovala návrh Senátu, který ho chtěl zvýšit v případě stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento návrh odmítl s tím, že k otázce navýšení limitů se chce vrátit až v případné další novele zákona o zakázkách. Sněmovna odmítla i další senátní návrh, který do legislativy o zakázkách převáděl pravidla zákona o střetu zájmů.

Poslanecká sněmovna od rána jednala o novele zákona o změnách v organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterou chce koalice zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky a přijímání dotací v ustanovení zákona o střetu zájmů. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců opoziční hnutí ANO. Koalice nechala svolat mimořádnou schůzi, kterou nelze blokovat zejména navrhováním změn programu. K hlasování se ale sněmovna nedostala, schůze byla přerušena do středy 14. června.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Vládní politici ve středu v podvečer doladili poslední detaily konsolidačního balíčku, od nějž si slibují, že zpomalí zadlužování státu a zmenší strukturální schodek rozpočtu. Jeho konkrétní náplň představí ve čtvrtek. Již dopoledne, ještě než koaliční partaje dohodly poslední detaily, seznámil s obrysy konsolidačních opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prezidenta Petra Pavla. Ten poté v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že vláda připravila 55 konkrétních opatření.

Vládní strany dál zvažují změny některých sazeb daně z přidané hodnoty od příštího roku. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi, že koalice jedná o tom, jestli ponechat tři sazby, nebo mít jenom dvě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil návrh, který počítá se sjednocením dvou nižších sazeb DPH –⁠ místo deseti a patnácti procent by činila 14 procent. Základní sazba by zůstala 21 procent. Premiér ale upozorňuje, že vládní strany ještě na úpravách DPH dohodnuté nejsou. Výsledek jednání oznámí v polovině května.

V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Po středečním šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Premiér Petr Fiala (ODS) už před jednáním avizoval, že shodu během středy neočekává.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš musí ze svého twitterového účtu odstranit příspěvek z června 2021, ve kterém tvrdil, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácností migranty. V úterý o tom rozhodl Vrchní soud v Praze. Proti rozhodnutí je možné podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek na základě rozsudku vyzval ve sněmovně Babiše k veřejné omluvě. Předseda ANO zatím veřejně na verdikt ani žádost nereagoval.

Opozice se ve sněmovně snaží bránit proti nezákonnému návrhu, řekl v Událostech, komentářích šéf ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka ale všechno má své hranice. Nefunkční parlament otevře prostor pro autoritářské režimy, varoval ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr. Schůze ke snížení valorizace penzí začala v úterý v deset dopoledne. K samotné debatě o důchodech se poslanci dostali až po 45 hodinách jednání.

Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek.  Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.

Poslanci měli na programu mimo jiné organizační změny v Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Po několika hodinách jednání ale místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO) na návrh své stranické kolegyně schůzi přerušila. Pokračovat bude zítra. Do probírané novely se zřejmě dostane sporné zpřísnění zákona o střetu zájmů, zejména ohledně vlastnictví médií. Ve sněmovním finále je také například návrh na administrativní zjednodušení zadávání veřejných zakázek.

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Pokud vláda chtěla mít jednou pro vždy jasno v otázce jmenování ministrů hlavou státu, měla podat kompetenční žalobu, shodli se v pátečních Událostech, komentářích Aleš Juchelka (ANO) a Radim Fiala (SPD). Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) na to ale vzhledem ke končícímu mandátu hlavy státu není čas. Pokud by totiž další prezident Petra Hladíka (KDU-ČSL) do čela resortu životního prostředí jmenoval, musel by podle něj Ústavní soud řízení zastavit.

Premiér Petr Fiala (ODS) novoročním projevem opoziční lídry nepřesvědčil. Soudí, že navzdory jeho slovům vláda nezvládla předsednictví Radě Evropské unie a nedokáže efektivně pomáhat lidem ani firmám v nynější energetické krizi a zdražování. Naopak zástupci vládní koalice hodnotí Fialovo vystoupení jako věcné, vyvážené a srozumitelné. Vyjádřili hrdost nad tím, že Česko má v čele vlády státníka, který nesklouzává k populismu a přitom umí občany v těžkých dobách povzbudit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.