Islám strana 3 z 5

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Násilí proti muslimům v Indii roste a pohání i ho nové zákony, které cílí na segregaci náboženství. Ve většinově hinduistické zemi útočí extrémní nacionalisté třeba na muslimy, kteří mají za partnerku hinduistku. Terčem jsou ale i umělci nebo firmy. Miliardové zemi hrozí náboženský rozkol.

Talibanské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli talibanské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Taliban vrátilo v polovině srpna k moci.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

Norská policie pochybuje o tom, že muž, kterého podezřívá ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, bral vážně svůj obrat na islámskou víru. Podle policie dosavadní vyšetřování posiluje hypotézu, že útok lukem a šípy souvisel se špatným duševním stavem muže. Norská tajná služba PST dříve uvedla, že útok nese znaky teroristického činu.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Ženy v Afghánistánu budou moci i nadále studovat na univerzitách, podmínkou budou oddělené třídy vyhrazené pro ženy a oblečení odpovídající islámskému právu. Podle agentury AP to uvedl ministr vyššího vzdělání Abdul Baki Hakkání, kterého do funkce jmenovalo radikální islamistické hnutí Taliban po svém srpnovém nástupu k moci.

Útoky z 11. září 2001 obnažily patologickou povahu řady blízkovýchodních režimů, jenže i když se džihádismus zpočátku vysvětloval jako důsledek absence demokracie, revoluce arabského jara zproblematizovaly i tu – a jako nejstabilnější se nakonec jeví konzervativní monarchie a teokracie v Íránu. O siločarách blízkovýchodní politiky po útoku na Světové obchodní centrum píše blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Taliban, který ovládá už většinu Afghánistánu, zavádí na svém území řadu změn. Patří mezi ně i odmítání očkování proti covidu-19.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Svátek oběti v arabštině známý jako Eid al-Adha je jeden ze dvou nejvýznamnějších muslimských svátků. Jeho datum není pevně dáno a mění se každým rokem. Pro letošek to byl 20. červenec. Porážejí se obětní zvířata a jejich maso rozdává potřebným. V tento den rovněž vrcholila pouť do Mekky, kterou muslimové označují termínem Hadždž.  Pouť do Mekky se koná druhý rok s omezeným počtem věřících.

V tomto týdnu probíhá hadždž, tradiční pouť muslimů do jejich nejposvátnějšího místa, do saúdskoarabské Mekky. Ačkoliv letos je počet účastníků kvůli koronaviru výrazně omezen, jindy se tohoto pětidenního svátku účastní kolem dvou milionů lidí. Takové množství poutníků na jednom místě může působit určité problémy a v minulosti už bylo i důvodem několika tragédií. A k nim může – pro někoho možná překvapivě – přispět i specifické podnebí této oblasti, přičemž jeho negativní projevy změna klimatu nejspíš dál prohloubí.

V Kodani zemřel ve věku 86 let dánský kreslíř Kurt Westergaard, jehož karikatura proroka Mohameda spolu s dalšími satirickými obrázky vyvolala před lety rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Karikaturista podle místních médií zemřel po dlouhé nemoci 14. července, den po svých narozeninách.

Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Nyní soudci konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.

Čtyři Íránci byli obviněni z plánování únosu novinářky žijící v New Yorku, oznámilo podle stanice BBC americké ministerstvo spravedlnosti. Obžaloba neupřesnila, koho se íránští občané snažili unést. Autorka a aktivistka Masih Alinejadová, která se narodila v Íránu a žije v newyorském Brooklynu, uvedla, že terčem byla ona.

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.

Kanaďan stíhaný za vraždu kvůli úmyslnému najetí autem do muslimské rodiny v kanadském městě London, při čemž čtyři lidi zabil, nově čelí také obvinění z terorismu. S odkazem na pondělní oznámení prokurátorů o tom informovala agentura Reuters.