Holocaust strana 2 z 5

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.

Policie znovu zahájila trestní stíhání v souvislosti s vydáním knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou a dalších více než dvaceti titulů. Obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čelí čtyři lidé a tři firmy. České televizi to sdělila Tereza Paseková z brněnského městského státního zastupitelství. V případu padlo obvinění poprvé před dvěma lety, na základě stížností ale bylo zrušeno. Kniha popírající holocaust vyšla v Česku v roce 2016 v nakladatelství Guidemedia. Právní zástupce společnosti se k případu odmítl vyjádřit.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.

Titul Spravedlivý mezi národy v Praze dostali in memoriam Bohuslav, Olga a Evženie Čepkovi, volyňští Češi, kteří ukrývali za druhé světové války židovskou rodinu. V rezidenci izraelské velvyslankyně Anny Azariové titul převzali potomci zachránců za účasti potomků zachráněných.

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad jednatelkou vydavatelství Bodyart Press Hedvikou Fiksovou za vydávání a šíření knihy Davida L. Hoggana s názvem „Mýtus šesti milionů,“ která popírá holocaust. Krajský soud v Brně šéfce vydavatelství potvrdil peněžitý trest patnáct tisíc korun. Fiksová podala dovolání, o kterém bude rozhodovat velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu.

Vzpomínky lidí, kteří prošli koncentračními tábory, často uvádějí, že pro přežití byla důležitá vzájemná podpora spoluvěžňů. Jejich svědectví potvrzují nové analýzy, které využily data i o těch vězních, kteří holocaust nepřežili. Výsledky studie vědců z CERGE-EI vyšly v nejnovějším vydání časopisu PNAS.

Americkou cenu Tony za nejlepší divadelní hru obdržel Tom Stoppard. Britský autor českého původu si ocenění vysloužil dramatem Leopoldstadt o židovské rodině. Stoppard sám má židovské kořeny, jeho rodiče odešli ze Zlína před hrozbou nacismu.

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Úspěšná vědkyně v oblasti molekulární biofyziky a biochemie Ann Altmanová věnovala Moravskému židovskému muzeu Malý Mehrin obraz své babičky Annie Wotzilkové, která zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Z New Yorku ho do Brna přivezla osobně.

Ve 24 českých a moravských městech zazněla v úterý odpoledne jména dětí, žen a mužů, které nacistický režim za druhé světové války připravil o život. Veřejné čtení jmen je součástí dne vzpomínky na oběti holocaustu. V Terezíně na Litoměřicku u příležitosti Dne holocaustu a hrdinství (v hebrejštině Jom ha-šoa ve ha-gvura) zaznělo dalších sto jmen obětí. Židovské osudy zpřítomnili také studenti, kteří zahráli příběhy čtyř rodin z Vysokého Mýta, které prošly terezínským ghettem. K pietě na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad se kromě českých politiků připojili i zahraniční diplomaté.

Obyvatelé Izraele v úterý drželi dvě minuty ticha za šest milionů obětí holocaustu, jejichž památku si během dne připomínají i jinde ve světě řadou pietních akcí. V Izraeli začala vzpomínka už v pondělí večer ceremoniálem v jeruzalémském památníku holocaustu Jad vašem, kde pokračuje vzpomínkový ceremoniál i v úterý. V parlamentu se tradičně budou číst jména obětí, informoval server The Times of Israel.

Ve věku 103 let zemřel americký právník a poslední žijící žalobce z norimberských procesů s čelnými nacisty Benjamin Ferencz, informuje zpravodajský list The New York Times (NYT). Americké Muzeum holocaustu uvedlo, že svět přišel o „vůdčí osobnost v hledání spravedlnosti pro oběti genocidy“. Ferenczova představa o zlu se formovala v době, kdy byl židovským vojákem v Evropě a vyšetřovatelem válečných zločinů v koncentračních táborech, píše NYT. Po většinu svého života se zasazoval o zřízení mezinárodního trestního soudu, který by stíhal pachatele válečných zločinů.

V Brně se otevřel Malý Mehrin, jde o prozatimní Moravské židovské muzeum. Než vznikne nová budova z dílny japonského architekta Kengo Kumy na místě stávajícího parkoviště před hotelem Grand, bude kulturně-vzdělávací paměťová instituce sídlit v prostorách domu ve Vídeňské ulici. Muzeum se v úterý otevřelo výstavou Nositelé paměti, která prostřednictvím autentických předmětů ukazuje příběhy moravských Židů. Malý Mehrin má přinášet také besedy, přednášky či program pro děti.

Dvanáctiletá Věra Kohnová nastoupila se svou rodinou v lednu 1942 do transportu na plzeňském nádraží – a stejně jako její příbuzní se už nikdy nevrátila. Zůstal po ní ale deník, který si poslední půlrok před odjezdem psala a který si schovala u rodinné známé. Vychází z něj příběh sepsaný spisovatelkou Janou Poncarovou a historikem Jiřím Sankotem. Zápisky židovské dívky vsazuje do tragického kontextu doby.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Na základních a středních školách ve Spojených arabských emirátech se začne učit o holocaustu. Podle agentury AP to bez dalších podrobností uvedlo velvyslanectví této země ve Spojených státech.

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. V tendru počítalo s cenou 73,5 milionu korun bez DPH.

Dvouletý podmíněný trest udělil v úterý soud v německém Itzehoe 97leté ženě, která za druhé světové války pracovala jako sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. Agentura DPA píše, že podle rozsudku je zodpovědná za napomáhání k vraždám téměř  jedenácti tisíc vězňů. Proces s Irmgard Furchnerovou je zřejmě jedním z posledních, v němž je někdo souzen kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holocaustem.

Ve věku 76 let zemřel v pátek aktivista a spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze, za práci v oblasti lidských práv.

Za výrok o někdejším romském táboře v Letech v úterý odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako „neexistující pseudokoncentrák“. Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holocaust Romů, tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojícího u pietního místa v Letech.