Finsko strana 5 z 5

Možnost odděleného vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance v úterý připustil  generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření Aliance rychlé. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl v pořadu Události, komentáře, že to bude asi nezbytný postup. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že oddělený vstup by nebyl vhodný zejména symbolicky a nyní by se mělo spolupracovat hlavně na evropské úrovni.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.

Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Nic nenasvědčuje tomu, že potopení trajektu Estonia v roce 1994 způsobila kolize, nebo exploze. Obě verze vyloučilo obnovené vyšetřování. Estonští a švédští experti se nyní chystají vyzdvihnout ze dna příď a prozkoumat přední vrata. Při nejhorší tragédii v evropských mořích v období míru zahynulo 852 lidí.

Policie vyhlásila pátrání po ruském finančníkovi Romanu Popovovi. Spolu s dalšími lidmi ho stíhá v kauze zkrachovalé česko-ruské ERB banky. Podle detektivů se hledaný zdržuje na neznámém místě a kontaktovat se ho nedaří. Některé informace naznačují, že odjel do vlasti. O jeho majetek se zajímají české tajné služby i Finanční analytický úřad – bankéř totiž podnikal s byznysmeny, kterých se dotýkají sankce.

Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech souviset s nižší potřebou užívání léků proti úzkosti, nespavosti, depresím nebo vysokému krevnímu tlaku a astmatu. Zjistil to výzkumný tým z Finska, podle kterého lze korelaci pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně, píše list The Guardian.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Finsko zmrazilo majetek oligarchovi Gennadiji Timčenkovi, který v Helsinkách mimo jiné spoluvlastní sportovní arénu, ale má vazby i na Česko. Blízký spojenec Vladimira Putina prostřednictvím svých firem založil v Praze pobočku společnosti Gunvor, která obchoduje se zemním plynem. Podnikal také s Romanem Popovem stíhaným kvůli krachu Česko-ruské banky.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Finsko se podle svých poslanců již dokázalo dostatečně vyrovnat s ruským vlivem. Politici to přičítají zejména zákonům, které umožňují zablokovat ruským oligarchům a politikům nákupy nebo převody majetku. Některé české nevládní organizace volají po tom, aby podobné úpravy platily i v Česku.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, která je pro planetu podobně cenná jako amazonský prales.

Finsko zabezpečuje svou hranici s Ruskem. Vláda tam chystá výstavbu plotu v přepočtu za deset miliard korun. Měl by být tři metry vysoký a zakončený ostnatým drátem. Země už v září zakázala vstup do země Rusům s turistickými vízy.

Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v Severoatlantické alianci. Ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na konci summitu NATO v Bukurešti ocenil „tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu,“ dodal ale, že potřebuje více záruk.

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.