TÉMA

EU strana 4 z 5

Musíme podpořit evropský obranný průmysl, zdůraznila von der Leyenová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.
17. 2. 2024Aktualizováno17. 2. 2024, 13:43|

Výborný a Fiala pochválili konstruktivní jednání se zemědělci

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se zástupci agrárních organizací bylo součástí pravidelného cyklu jejich setkání. Mluvili o stavu zemědělství, jeho akutních problémech, i demonstracích, ke kterým se připojí i Češi. Se zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství probrali, jakým problémům čelí na evropské úrovni, na domácím poli prý ministerstvo chystá opatření, jak snížit byrokracii, a chce vyrovnat podmínky pro typy farmářů.
15. 2. 2024Aktualizováno15. 2. 2024, 23:15|

Evropská komise zhoršila výhled růstu české i unijní ekonomiky

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování. Komise to uvedla ve své prognóze. Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.
15. 2. 2024Aktualizováno15. 2. 2024, 12:03|

Debata o euru a maastrichtská kritéria. Co musí Česko splnit, aby mohlo uvažovat o společné měně?

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.
14. 2. 2024|

EU se shodla na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, budou flexibilnější

Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, napsala s odvoláním na belgické předsednictví agentura DPA.
10. 2. 2024|

Ochota bank financovat český zbrojní průmysl zřejmě roste, více podpořit ho chce i EU

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.
8. 2. 2024|

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu EU zdrží. Podle Kupky je nový návrh horší než předchozí

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.
7. 2. 2024|

Evropská komise doporučila masivní snížení emisí. Vyšla ale vstříc zemědělcům

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.
6. 2. 2024Aktualizováno6. 2. 2024, 20:13|

Evropská směrnice počítá se třetinou žen ve vedení velkých firem. V Česku se to má týkat jen pěti společností

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.
6. 2. 2024|

Koalici rozděluje spor o národního zmocněnce pro zavedení eura. Rozdílné názory panují i o systému ERM II

Vláda je ve sporu o národního zmocněnce pro zavedení eura. Obsazení tohoto postu požadují Starostové, Piráti, TOP 09 i lidovci. Podle nich by měl otevřeně vysvětlovat výhody i nevýhody přijetí společné evropské měny. ODS se naopak staví jednoznačně proti. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je funkce v tuto chvíli zbytečná. Starostové a Piráti zároveň chtějí přijímání eura zrychlit a prosazují, aby vláda už příští rok rozhodla o částečném navázání kurzu koruny na společnou evropskou měnu. Brzký vstup do systému takzvaných směnných kurzů ERM II ale ODS zásadně odmítá.
2. 2. 2024|

Kvůli projektu Technologického parku v Písku padla obžaloba. Trojice podle ní z EU vylákala kolem 200 milionů

Státní zástupce obžaloval tři lidi z dotačního podvodu v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku. ČT to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Trojice podle policie vylákala na projekt 226 milionů korun, z nichž ve většině jde o finance Evropské unie. Obvinění měli k podvodu využít personální propojení mezi zhotovitelem projektu a žadatelem o dotaci. Hrozí jim pět až deset let vězení.
30. 1. 2024|

Od vstupu do EU jsme ušli dlouhou cestu, řekl Fiala. Konference slaví dvacet let českého členství

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.
22. 1. 2024Aktualizováno22. 1. 2024, 12:04|

Polsko může čerpat skoro dva biliony korun z fondů EU, tvrdí Varšava

Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.
19. 1. 2024|

FAÚ získá na vymáhání sankcí více peněz

Finanční analytický úřad, který dohlíží i na uplatňování sankcí, dostane více peněz. Se štědřejším rozpočtem může počítat už letos, další zvýšení navrhují někteří poslanci. Podle nich by pak instituce mohla přijmout nové lidi a rychleji odhalovat podezřelý majetek.
15. 1. 2024|

Měli bychom plnit závazek, říká ministr Dvořák k přijetí eura. Koruna nám nijak neškodí, argumentuje Skopeček

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.
3. 1. 2024|

Vládní koalici rozděluje téma přijetí eura. Stanjura nyní považuje debatu za zbytečnou

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.
2. 1. 2024|

Evropská unie rozmrazila Polsku pět miliard eur, oznámila Varšava

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.
28. 12. 2023|

Majitele dronů čekají změny, někteří si budou muset připlatit třeba za let v blízkosti domů

Majitele a piloty dronů čekají od nového roku změny. Nad nezastavěným územím obcí v nejbližší povolené vzdálenosti od obydlí budou moci létat jen nejlehčí stroje nebo ty, které získají speciální licenci. Nařízení EU má zajistit větší bezpečnost při provozu bezpilotních strojů. Od ledna také budou muset mít všechny nové stroje štítek označení třídy, ty větší pak i systém dálkové identifikace. (V textu byly nepřesné formulace, při aktualizaci byly opraveny, pozn. red.)
25. 12. 2023Aktualizováno27. 12. 2023, 22:29|

Ministři vítají shodu na nových migračních pravidlech v EU. Evropa je nepoučitelná, míní Babiš

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.
20. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023, 15:53|

EU našla po letech shodu na migrační reformě, čeká se už jen na formální schválení

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů v Unii nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky. Aby dohoda mohla začít platit, musí ji ještě schválit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Maďarsko už oznámilo, že dohodu odmítá, jednomyslný souhlas ale není pro konečné schválení reformy nutný.
20. 12. 2023Aktualizováno20. 12. 2023, 15:06|

Nebezpečí Česku kvůli migraci nehrozí, řekl Rakušan. Podle Pokorné Jermanové je potřeba se více zaměřit na ochranu vnějších hranic EU

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.
19. 12. 2023|

EU rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Peníze pro ni však Orbán zablokoval

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.
14. 12. 2023Aktualizováno15. 12. 2023, 09:20|

Evropská komise uvolnila Maďarsku třetinu zablokovaných peněz poté, co Budapešť zveřejnila požadovanou soudní reformu

Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Oznámila to Evropská komise (EK) poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Dalších přibližně 21 miliard eur Komise kvůli porušení principů právního státu v Maďarsku dál blokuje.
13. 12. 2023Aktualizováno13. 12. 2023, 20:56|

Slovenští dopravci obnovili protest na hranici s Ukrajinou. Blokáda podle organizátorů trvá i v Polsku

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) v pondělí odpoledne obnovila protest na hranicích s Ukrajinou a zablokovala vjezd kamionů přes hraniční přechod Vyšné Nemecké–Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi oběma zeměmi. Protestovali i maďarští autodopravci na hraničním přechodu Záhony–Čop. Blokáda nejspíš pokračuje také na polsko-ukrajinských hranicích, ačkoliv podle místopředsedy ukrajinské vlády Oleksandra Kubrakova byl otevřen přechod Jahodyn–Dorohusk. K posunu podle médií přispěl starosta Dorohusku, který zrušil povolení k protestu. Organizátor akce a lídr výboru na ochranu dopravců a zaměstnanců dopravních firem Tomasz Borkowski ale tvrdí, že žádná dohoda o ukončení blokády není a protest tak dále trvá.
11. 12. 2023Aktualizováno11. 12. 2023, 21:33|