Důchody strana 5 z 5

Vládní koalice chystá nejcitelnější zpomalení růstu důchodů za poslední dekádu. Česká televize zjistila, že nejpozději od nového roku mají penze růst o třetinu pomaleji než nyní. Počítá s tím nový plán ministerstva práce a sociálních věcí, díky kterému by kabinet ušetřil v rozpočtu miliardy. Do růstu penzí už by totiž stát nepočítal celou inflaci, jako je tomu dnes, ale jen její dvě třetiny. Citelné zpomalení růstu důchodů má platit minimálně dva roky.

Vysoká inflace znovu výrazně zvýší důchody. Podle aktuálně platného zákona má při mimořádné valorizaci v červnu vzrůst průměr o 1770 korun, což je nejvíce v historii. ČT částku spočítala z pátečních údajů o tempu zdražování. Pro vládu by to znamenalo vydat na penze jen tento rok dalších 34 miliard. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to zatím nechtěl komentovat, minulý týden ale řekl, že kabinet kvůli letní valorizaci zákon měnit nebude.

Desítka mládežnických organizací v sobotu odpoledne prošla Paříží na protest proti důchodové reformě, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Akce má podporu opoziční levicové strany Nepodrobená Francie (LFI). Demonstranti kritizují prodloužení věku odchodu do důchodu o dva roky na čtyřiašedesát let, obávají se poklesu počtu pracovních míst pro absolventy, píše stanice BFM TV.

Plánovaný schodek státního rozpočtu vychází správně až o 50 miliard korun vyšší, než stanovila vláda. České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Za problém považuje fakt, že kabinet zatím do deficitu nezapočítal výdaje na plánované mimořádné zvýšení důchodů ani podstatnou část investic do silnic, dálnic a železnic.

Stát kvůli vysoké inflaci připravuje další mimořádný růst důchodů. Po lednovém průměrném navýšení skoro o devět set korun je už zřejmé, že penze znovu stoupnou i v létě. Nejspíše v červnu, a to o dalších zhruba sedm set. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní rozpočtová rada náklady vyčíslila na dodatečných dvacet miliard korun.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Lidé, kteří se chystají příští rok do důchodu a požádají o něj už letos předčasně, mohou získat vyšší částku. Kvůli inflaci, mimořádným valorizacím a propadu reálných výdělků bude totiž teď vypočítaná dřívější penze výhodnější než důchod, který se stanoví příští rok. Lišit se může o několik stokorun až pár tisícikorun. Vyplývá to z propočtů ministerstva práce. Zástupci resortu proto lidem doporučují o předčasnou penzi požádat ještě letos, ale na odpočinek jít až v zamýšleném termínu. Pobíraná suma pak bude nejen větší, ale nebude se ani krátit.

Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun. Zhruba polovina starobních penzistů ale na tuto částku nedosáhne. Lidé s podprůměrnými důchody dostanou méně.

Rozhodnutí o mimořádném příspěvku pro rodiny vláda odložila o týden. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) jsou známy detaily, akorát se nyní řeší, jak bude vyplácení dávky technicky fungovat. S tím ale nesouhlasí šéfka opozičních poslanců ANO Alena Schillerová, podle ní řada věcí dořešena není, a proto navrhuje vyplatit peníze všem rodinám. O jednorázové pomoci debatovali politici v Událostech, komentářích.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září znovu kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun, schválil ve středu kabinet Petra Fialy (ODS). Ten měl na programu i návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do osmnácti let, nakonec ho ale odložil. Projednávat ho ministři budou až příští týden spolu s novelou o podpoře zkrácených úvazků a státní sociální podpoře.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.