Důchodová reforma strana 3 z 5

Změny v důchodovém systému, které ve čtvrtek představila vláda, se budou týkat převážně lidí, kterým ještě nebylo čtyřicet a částečně i dnešních padesátníků. Opatření mají pomoct k tomu, aby měl stát peníze na důchody i pro ně. Představené změny mají ve státním rozpočtu uspořit přes 200 miliard korun. Zástupci různých generací oslovení ČT vnímají vládní reformu odlišně – někteří s ní souhlasí, další jsou proti.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek s vládními kolegy představil návrh důchodové reformy a konsolidační balíček, jehož cílem je snížit strukturální deficit státního rozpočtu. Součástí balíčku jsou změny v dani z přidané hodnoty, zvýšení daní pro firmy, spotřebních nebo z nemovitostí, rušení řady dotací či snížení podpory stavebního spoření. Fiala plánované reformy vysvětlil v rozhovoru pro ČT24.

Věk odchodu do důchodu chce vláda navázat na dobu dožití s tím, že každý bude vědět, kdy přesně půjde do penze, v roce, kdy se dožije 50 let. Při představení důchodové reformy to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výši důchodu by v budoucnu mělo částečně zajistit penzijní připojištění. Příjmům má také mimo jiné pomoci častější odvádění pojistného při práci na dohodu a zvýšení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Každý důchodce by měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Vláda má ve čtvrtek představit podobu takzvaného úsporného konsolidačního balíčku. Nejen o tom, jak by měl vypadat ozdravný proces veřejných financí, kde škrtat státní výdaje, a kde naopak zvýšit příjmy, hovořil v Interview ČT24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Francouzská Ústavní rada ve středu zamítla návrh parlamentní opozice na uspořádání referenda o nepopulární důchodové reformě, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestují. Informovala o tom agentura Reuters. První návrh rada, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odmítla už v polovině dubna. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let.

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda veřejnosti představit v polovině května. Její obsah podle šéfa resortu cílí na udržitelný důchodový systém.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil odborům návrh penzijní reformy. Důchodový systém je podle něj v současné podobě neudržitelný. Chystá proto například změny v řádných i mimořádných valorizacích důchodů. Během středečního jednání ministra se zástupci odborů, se shodli na určení náročných profesí, ze kterých by lidé odcházeli do důchodu až o pět let dřív, aniž by se jim penze krátily.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.

Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost nepopulární důchodové reformy. Ta je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do penze ze 62 na 64 let. Zároveň rada, obdoba Ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Čeká se, že večer vyjdou do ulic tisíce lidí a dojde k dalším střetům s policií.

Ve Francii protestovalo ve čtvrtek proti důchodové reformě 380 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra. Podle pořádajících odborů CGT bylo demonstrantů 1,5 milionu, původně odborová organizace uvedla, že účastníků bylo „přes milion“. Oba údaje potvrzují klesající účast na demonstracích, nyní se konalo jejich 12. kolo. V Paříži policie zadržela 36 lidí, zraněno bylo deset příslušníků ozbrojených sil.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Růst očekávané délky života v Evropě kvůli covidu-19 mírně poklesl, ale celkový trend v tomto století míří k dalšímu prodlužování života. Je jistě žádoucí, ale zároveň je strašákem mnoha vlád, protože předpokládá reformy penzijních systémů i vyšší nároky na zdravotní a sociální péči.

Zástupci odborové konfederace a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pátek sešli kvůli plánovaným změnám v důchodovém systému. Předáci si stěžují na to, že s nimi šéf resortu práce o reformě penzí nejedná a k přípravě je nepřizval. Odbory chtějí mít svého zástupce v Jurečkově důchodové komisi, s čímž ministr nemá problém.

Odboráři se v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Na pódiu se střídali vedle odborářů i politici opozičních hnutí a mimosněmovních stran. Jako první vystoupili šéf poslanců SPD Radim Fiala a předseda ČSSD Michal Šmarda. Mluvili o minimální penzi, inflaci či cenách potravin. Kritizovali vládu. Následovala šéfka komunistů Kateřina Konečná a lídr ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.

Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.