Bělorusko strana 3 z 5

Už podruhé za posledních čtrnáct dní musela lotyšská pohraniční stráž varovně vystřelit kvůli nelegální migraci z Běloruska. Podobných případů podle úřadů přibývá. Podle Rigy posílá běžence převážně z Afriky a Blízkého východu do Lotyšska podobně jako do Polska a Litvy totalitní režim Alexandra Lukašenka. V pondělí bude Varšava s baltskými státy jednat o úplném společném uzavření hranic s Běloruskem.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Polsko kvůli bezpečnosti posiluje armádu v pohraničí, místním podnikatelům se to ale nelíbí. Část žoldnéřů Wagnerovy skupiny zatím zůstává na území Běloruska, proto Polsko reaguje. Jenže klesají příjmy z turistického ruchu.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

„Dialog mezi ruským a čínským resortem obrany je intenzivní,“ uvedl v Moskvě čínský ministr obrany Li Šang-fu. Po několika dnech v Rusku se pak přesunul na návštěvu Běloruska. Peking je nyní jedním z nejvýznamnějších spojenců Moskvy, která kvůli invazi na Ukrajinu čelí západním sankcím.

Polský parlament schválil zákon, který umožní uspořádat celostátní referendum společně s parlamentními volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se v průběhu hlasování chce ptát na čtyři otázky týkající se mimo jiné migrace či hraniční politiky s Běloruskem. Podle některých analytiků a polské opozice jde ale PiS hlavně o mobilizaci voličské základny a rozněcování emocí. Hlasovat se bude 15. října.

„Chceme skočit z roku na rok o sto procent,“ řekl v Interview ČT24 k přechodu tuzemského trhu z ruského ropovodu Družba na Transalpinský TAL předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Státní firma zajišťuje do Česka dovoz ropy.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Stovky let pevnost Miedinikai strážila obchodní trasy spojující Vilnius s Minskem. Cesta, která přinášela bohatství i kulturu, už ale neexistuje. Litvu a Bělorusko – v současné době dva odlišné světy – od sebe odděluje loni postavený čtyřmetrový plot.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Zatímco tenisový turnaj WTA v Praze začal bez hráček z Ruska a Běloruska, kvalifikaci challengeru v Liberci v neděli rozehráli ruští tenisté Kirill Kivatcev a Děnis Klok. Ředitel turnaje Tomáš Trsek pro iDNES.cz uvedl, že pořadatelé po sobotním rozlosování informovali Národní sportovní agenturu a v současnosti spolupracují s cizineckou policií.

Cizinecká policie ve čtvrtek večer na ruzyňském letišti neumožnila jedné z ruských tenistek vstup do Česka na nadcházející turnaj WTA na Spartě. Hráčka už opustila Prahu, její jméno v pátek pořadatelé novinářům nesdělili. Organizátoři informovali o situaci prostřednictvím WTA všechny ostatní ruské a běloruské účastnice a nepředpokládají, že by se některá z nich turnaje zúčastnila. V Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu platí zákaz startu ruských a běloruských sportovců.

Do tenisového turnaje WTA v Praze se přihlásily sportovkyně z Ruska a Běloruska. Podle vládního nařízení ale sportovci nesmějí v Česku tyto dvě země reprezentovat. Hráčky by tak mohly na turnaji vystoupit pod neutrální vlajkou. To odmítá bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, poukazuje na to, že jsou to stále občanky své země, reprezentují ji a dělají reklamu na její činy. „Pokud na něco děláte reklamu, tak to samozřejmě eskalujete,“ upozornil v 90' ČT24. Pokud podle něj Česko nechá na turnaji tyto sportovkyně hrát, zemře kvůli tomu spousta lidí.

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.