Atentát

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD) je stabilizovaný, ale velmi vážný, oznámila nemocnice. Fico podstoupil pětihodinovou operaci. Ministr obrany Robert Kaliňák následně uvedl, že je premiér stále v ohrožení života. Útočník podle něj Fica zasáhl čtyřmi střelami. Konstatoval také, že Ficovy pravomoci zatím nikdo nepřevzal, kabinet rovněž nehodlá vyhlásit výjimečný stav. Fica v nemocnici navštívil zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini, premiér podle něj „unikl smrti jen o vlásek“. Ministerský předseda byl postřelen ve středu po výjezdním zasedání kabinetu ve městě Handlová. Policie z činu obvinila 71letého muže.

Česká policie po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica zvýšila ostražitost nad mistrovstvím světa v hokeji. Zejména se podle mluvčího policejního prezidia Jozefa Bocána soustředí na situaci v Ostravě, kde v základní skupině hraje slovenský národní tým. Zvýšený je dohled také u slovenského velvyslanectví v Praze. Policie ale nemá žádné informace o tom, že by podobný útok v Česku také hrozil.

Na místě útoku na slovenského premiéra Roberta Fica ve městě Handlová byli přítomni příslušníci ochranky i bezpečnostních složek. Podle některých expertů však jejich počínání během a po útoku nebylo bez chyb. Postup ochránců nebyl koordinovaný, na místě vznikl chaos a někteří z nich nesledovali svůj určený prostor, zhodnotili.

Slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD) postřelil útočník, když po výjezdním zasedání vlády ve městě Handlová vyšel Fico na náměstí mezi občany. Pravděpodobného pachatele atentátu policie zadržela. Fico podstoupil mnohahodinovou operaci v nemocnici v Banské Bystrici, asi hodinu před půlnocí slovenský vicepremiér Tomáš Taraba řekl, že zákrok dopadl dobře a šéf vlády není v ohrožení života. Ministři obrany Robert Kaliňák a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok předtím kolem 20. hodiny zmiňovali, že premiérův stav je mimořádně vážný.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Čeští politici odsuzují útok na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který byl postřelen, když po výjezdním jednání vlády ve městě Handlová vyšel mezi lidi. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zprávu za šokující. Násilí podle něj nelze tolerovat, podobně se vyjádřili i další politici. Prezident Petr Pavel označil čin za odsouzeníhodný, ať byl motivován čímkoliv. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš napsal, že se za Fica modlí.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila na mimořádné tiskové konferenci po postřelení premiéra Roberta Fica. Útok odsoudila a označila za „hrozný a zákeřný“. Premiérovi popřála co nejrychlejší zotavení, varovala však také před pronášením rychlých soudů a apelovala na zastavení nenávistné rétoriky. Zvolený prezident Peter Pellegrini, který se úřadu ujme v červnu, uvedl, že „je zděšen“. Za útokem podle něj může být nenávist k jinému politickému názoru.

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Ruský vojenský soud poslal na 27 let za mříže Darju Trepovovou, stíhanou za vraždu válečného blogera Vladlena Tatarského. Shledal ji vinnou z teroristického útoku, nezákonného pořízení výbušnin a z padělání dokumentů. Podle obžaloby Trepovová přinesla blogerovi bustu se skrytou výbušninou. Žena odmítá, že by o obsahu sošky věděla, myslela si prý, že je uvnitř schovaný odposlech. Čtvrteční verdikt je podle serveru Mediazony nejpřísnější známý trest pro ženu v Rusku v novodobé historii.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.

V ekvádorském vězení v pátek násilnou smrtí přišlo o život šest mužů, kteří byli podezřelí ze srpnové vraždy prezidentského kandidáta Fernanda Villavicencia. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Jak muži přišli o život, zatím tamní úřady nezveřejnily.

V blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Druhý útočník zemřel při přestřelce s policií a dva policisté utrpěli lehká zranění. Oznámilo to podle agentury AP turecké ministerstvo vnitra. Útok odsoudil mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Turecko následně provedlo letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku.

Před třiceti lety si bývalý agent StB Pavel Minařík vyslechl rozsudek za přípravu atentátu v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa. Do vězení kvůli tomu ale nikdy nenastoupil. Nadřízená instance čtyřletý trest zrušila a státní zástupci už pak u soudů neuspěli.

V Ekvádoru zastřelili kandidáta prezidentských voleb Fernanda Villavicencia. Současný ekvádorský prezident Guillermo Lasso kvůli tomu vyhlásil v celé zemi na šedesát dní výjimečný stav, který už od minulého měsíce platil ve třech oblastech kvůli vlně násilí, jež zemi sužuje dlouhodobě. Villavicencio, který podle průzkumů nebyl favoritem voleb, byl zastřelen v metropoli Quito, když odjížděl z předvolebního mítinku. Lasso řekl, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční v původním termínu 20. srpna, zpřísněna budou ale bezpečnostní opatření.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Britský princ Edward, bratr krále Karla III., ve čtvrtek spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navštívil pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Uctil tam památku sedmi československých parašutistů vycvičených ve Skotsku, kteří se v kostele za druhé světové války po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha skrývali a po boji padli. Návštěva památníku heydrichády byla posledním bodem třídenního programu vévody z Edinburghu v Česku.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Jeden z šéfů ruské mafie Polad Omarov, kterého v lednu zatkla česká policie, měl plánovat vraždu íránské disidentky Masíh Alínežádové. Vyplývá to ze žaloby Spojených států, které žádají o jeho vydání. Alínežádová dostala už v minulosti od Američanů politický azyl. Čeští žalobci teď chystají podklady pro vydávací proces.

Italská policie zatkla nejhledanějšího zločince v zemi Mattea Messinu Denara, šéfa sicilské mafie Cosa Nostra. Před justicí se skrýval 30 let. Messina Denaro byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotí za podíl na atentátu na soudce Giovanniho Falconeho a Paola Borsellina. Zatčení šéfa mafie Cosa Nostra označují italští politici za velkou výhru státu nad mafií. Premiérka Giorgia Meloniová navrhla vyhlásit 16. leden dnem památky těch, kteří obětovali život boji proti mafii.

Americký Národní archiv zveřejnil přes třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Další tisíce dokumentů ale zůstávají utajeny kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Spojené státy uvalily vazbu na Libyjce, který údajně sestrojil bombu pro atentát na let Pan Am nad skotským městem Lockerbie. V roce 1988 po pádu tohoto letadla zemřelo 270 lidí. Americké ministerstvo spravedlnosti v neděli odpoledne potvrdilo předběžnou zprávu skotské prokuratury, o které informovala stanice BBC.