Alexandr Lukašenko strana 3 z 5

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek v Moskvě hovořili o tom, jaké bezpečnostní záruky může Rusko poskytnout Bělorusku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však nejednali o rozmístění ruských strategických jaderných zbraní, tedy mezikontinentálních raket, v Bělorusku.

Bývalý kandidát na běloruského prezidenta Andrej Dzmitryjev byl v Minsku odsouzen k 18 měsícům vězení. Podle verdiktu se provinil tím, že se zúčastnil masových demonstrací, při kterých opozice protestovala proti oficiálním výsledkům voleb a označila je za zfalšované. Vítězem voleb úřady opět vyhlásily autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Před rokem stál v čele jednotek, které zastavily postup ruských sil na Kyjev. Sám přitom není Ukrajinec, pochází ze sousedního Běloruska, které ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi poskytlo své území k zahájení invaze. Alexej, zvaný „Psycholog“, při střetu v Buči přišel o nohu. Putinův pád by vedl i k pádu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, řekl v rozhovoru s moderátorem ČT Michalem Kubalem.

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Do bojů na východě Ukrajiny proti ruským okupantům se zapojil i pluk Kalinovského, který je složený z běloruských dobrovolníků. Pět měsíců v něm sloužil také Hleb Huňko. Přihlásil se hned na začátku války, 25. února 2022. Ten den mu bylo osmnáct let. Dokud bude v Bělorusku u moci Alexandr Lukašenko, do vlasti se Huňko vrátit nemůže. Hrozí mu tam totiž smrt nebo dlouhé vězení za zapojení do bojů na Ukrajině. Huňko však věří, že režim brzy padne. Natáčel s ním David Miřejovský.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zcela jiný styl než šéf Kremlu Vladimir Putin, který jen vnukává strach. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges. Systém Patriot, který slíbily dodat válkou sužované zemi Spojené státy, podle něj zlepší bojeschopnost Ukrajiny, je ale potřeba mít realistická očekávání.

Zdá se, že Rusům se útoky na energetickou infrastrukturu daří zahltit velení ukrajinské armády, takže po dobytí Chersonu nedošlo k další velké akci. Je ovšem otázkou, jak dlouho tato eskalace vydrží, řekl v úterních Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Politolog Emil Aslan připustil, že pokračující konflikt, který trvá už tři sta dní, svým způsobem českou veřejnost unavuje, podobné je to podle něj i v dalších státech.

Volodymyr Zelenskyj v úterý navštívil město Bachmut v Doněcké oblasti, kde se mezi ukrajinskými vojáky a ruskými invazními silami odehrávají ty nejtěžší boje. Informovala o tom kancelář ukrajinského prezidenta a tamní média na Telegramu. Ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu trvá už tři sta dní.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.

V Minsku se naposled rozloučili s Uladzimirem Makejem, který v sobotu náhle zemřel ve věku 64 let ve funkci běloruského ministra zahraničí. Web k režimu kritického listu Naša Niva napsal, že podle jeho zdrojů blízkých rodině Makej zemřel na infarkt. Příčinou prý mohla být ruská invaze na Ukrajinu, která ministra silně zasáhla a po jejímž zahájení se u něj objevily problémy se zdravím. Smrt, a především absence oficiálního oznámení příčiny vyvolaly mnohé spekulace.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.