Jerevan – Rusko se dohodlo s Arménií na prodloužení pronájmu tamní armádní základny Gjumri až do roku 2044. Pro Moskvu je vojenská přítomnost v této kavkazské republice strategickou prioritou. Dokument v Jerevanu podepsali ministři obrany v přítomnosti prezidentů obou zemí Dmitrije Medvěděva a Serže Sargsjana. Původní dohoda o pronájmu základny z roku 1995 byla na 25 let, ale nyní bude toto období prodlouženo na 49 let.
Ruská vojska v Arménii zůstanou nejméně dalších 34 let
Základna leží na západě Arménie u hranic s Tureckem. Dosud sloužila jen pro operace uvnitř Arménie, ale nyní budou moci bojové letouny a vojáci operovat mimo hranice země. Rusko, které se podílí na ochraně arménských hranic, zde má 5000 vojáků, stíhačky MiG-29 a protivzdušné rakety S-300. Medvěděv po schůzce s Sargsjanem ujistil, že Rusko bude nadále udržovat v oblasti mír.
Arménští činitelé ocenili novou smlouvu jako záruku ruské podpory v případném novém konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem kvůli spornému území Náhorního Karabachu, enklávy v Ázerbájdžánu obývané převážně Armény.
Serž Sargsjan ke vztahu s Ázerbájdžánem:
„Nemáme ani mír, ani válku. Je to špatné, že není mír, ale alespoň není válka.“
Oficiální rozhovory prezidenta Medvěděva, který je v Arménii od čtvrtka na státní návštěvě, s jeho arménským protějškem jsou zaměřeny hlavně na hospodářskou spolupráci obou zemí. Ruský prezident by se měl v Arménii také zúčastnit informativní schůzky Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Tato vojenská organizace Rusko pojí s šesti bývalými republikami Sovětského svazu - Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem. Tentokrát by politici měli prý jednat o aktuální situaci v Kyrgyzstánu, který nedávno zabředl do krvavých etnických nepokojů.
GALERIE
Mapka Kavkazu