Reykjavík - Zatímco se Evropa vzpamatovává z výbuchu sopky Eyjafjallajökull, Island varuje před daleko horším nebezpečím. Sopečný týden je totiž nic ve srovnání s tím, co by způsobila sopka Katla. Je jen několik kilometrů vzdálená, ale její potenciál je mnohem děsivější, jak dokazují historické záznamy. Blížící se erupci mohou prozradit i zemětřesení.
Eyjafjallajökull je proti Katle jen čajíček
Podle vulkanologů bývají osudy dvou sousedících sopek spojené. Nejdřív vybuchne jedna, s odstupem několika měsíců druhá. Oba vulkány jsou propojeny sítí magmatických kanálů, předchozí tři erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull byly vždy následovány erupcí podstatně větší Katly.
Tisíckrát větší objem popela, vyvržený Katlou až do dvacetikilometrové výšky, by přinesl znovu dopravní potíže - tentokrát by ale nejspíš nastal dominový efekt. Delší zastavení letecké dopravy může ovlivnit třeba trh s elektronikou a následně způsobit potíže s přenosem dat. Výbuch sopky by ovlivnil klima celé planety, protože sopečný prach snižuje teploty. Ochlazení by přineslo menší úrodu, a tím pádem i dražší potraviny. Největší škody by ale výbuch Katly přinesl samotnému Islandu. K její poslední erupci došlo v roce 1918.
Reportáž Vladimíra Kořena (zdroj: ČT24)
Zajímavé je v této souvislosti srovnání z hlediska bilance skleníkových plynů. Při současné erupci jich sopka uvolnila méně než za stejnou dobu vyprodukují letadla na evropských spojích. Více skleníkových plynů vytvářejí i české hnědouhelné elektrárny.
Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson:
„To, čeho jsme byli svědky v posledních několika dnech, by mohlo být teprve začátkem událostí, které se budou opakovat celé 21. století.“
Vrchol Katly dosahuje výšky 1 512 metrů a je zčásti pokryt 200 až 700 metrů silným ledovcem Mýrdalsjökull na ploše o rozloze 595 km². Sopečný kráter má průměr 10 kilometrů. Od roku 930 bylo zdokumentováno celkem 16 erupcí. V době vrcholící erupce v roce 1755 došlo ke vzniku povodní v důsledku unikající ledovcové vody, jejíž průtok se odhadl na 200 000 až 400 000 krychlových metrů za sekundu; pro srovnání: společný průměrný průtok veletoků Amazonky, Mississippi, Nilu a Žluté řeky (Chuang-che) činí kolem 266 000 krychlových metrů za sekundu.
Sopka Eyjafjallajökull už začala zajímat i sázkové kanceláře. Na to, kdy erupce vulkánu skončí, si zájemci mohou vsadit třeba u největší irské sázkové společnosti Paddy Power. Na utichnutí vulkánu do konce dubna je kurz 2:1, květnový termín ukončení aktivity sopky má kurz 4:1, červnový termín 8:1. Někteří vědci ale v minulých dnech vyjádřili názor, že by sopka mohla zůstat činná ještě další dva roky. Tato eventualita má kurz 25:1.
GALERIE
Islandská sopka Eyjafjallajökull