V Tibetu jsou nejsilnější protičínské demonstrace za 20 let

Čínské úřady obvinily z vyvolání nepokojů stoupence tibetského duchovního vůdce dalajlamy, který žije v exilu v Indii. Ten to ale vzápětí popřel. Ke zdrženlivému postupu při řešení situace v Lhase dnes vyzvala Čínu Evropská unie, Spojené státy i dalajlama. Ten žádal Peking, aby proti tibetským demonstrantům nepoužíval sílu, a obrátil se i na Tibeťany s prosbou, aby se zdrželi násilí.

Podle agentury Nová Čína vláda Tibetské autonomní oblasti dnes oznámila, že má dostatek důkazů, aby prokázala, že nynější „sabotáže“ v Lhase byly „zorganizovány, vymyšleny a vedeny dalajlamovou klikou“. Dalajlamův mluvčí z Indie označil taková obvinění za „naprosto nepodložená“.

Čína uzavřela tři kláštery

Čína uzavřela tři největší kláštery v tibetském hlavním městě. „Všechny tři kláštery jsou pro turisty uzavřeny,“ stojí v prohlášení organizace Mezinárodní kampaň za Tibet, sídlící ve Washingtonu. Jde o kláštery Drepung, Sera a Ganden.

Podle Washingtonem dotovaného Rádia svobodná Asie (RFA) začali nyní mniši z kláštera Sera držet hladovku. Nelíbí se jim přítomnost čínských paravojenských složek na pozemcích kláštera a věznění mnichů zatčených během demonstrací. Dva mniši z kláštera Drepung se mezitím pokusili o sebevraždu. Počet zadržených mnichů nebylo možné ověřit.

Nepokoje v ulicích Lhasy

„Všude vládne chaos. Lidé mají v rukou hole a kameny a zapalují policejní i vojenská auta,“ citovala agentura DPA svědkyni nepokojů, která si přála zůstat v anonymitě. Podle ní se museli policisté před postupujícími davy Tibeťanů stáhnout.

Demonstranti házejí kameny na členy pořádkových jednotek a útočí na čínské domy a obchody. Podle oficiální tiskové agentury Nová Čína se etničtí Číňané ve Lhase zabarikádovali v domech a bojí se vyjít na ulici.

Ve městě se rozmístili ozbrojení policisté, ulicemi jezdí obrněná vozidla. Na náměstí před klášterem Potála, který byl sídlem duchovního vůdce dalajlamy před jeho odchodem do exilu, stojí několik čínských tanků. Svědci událostí uvádějí, že se ve městě ozývá střelba, policie prý údajně použila i slzný plyn. Nová Čína informovala, že několik lidí muselo být hospitalizováno, přesné počty zraněných však nejsou známy.

Podle agentury Reuters se městem pohybuje 300 až 400 demonstrantů, kteří podpálili několik obchodů v centru Lhasy. „Někteří (protestující) jsou rozzuření, jiní vyděšení. Bezpečnostní složky prohledávají domy a hledají skrývající se mnichy,“ řekl jeden z obyvatel města. Na největším náměstí Lhasy podle něj také stojí několik čínských tanků.

Nepokoje následují poté, co čínské bezpečnostní složky potlačily týdenní nenásilné protesty proti čínské vládě v Tibetu. Vlna demonstrací začala v pondělí, kdy si Tibeťané připomínali 49. výročí neúspěšného protičínského povstání, po kterém duchovní vůdce dalajlama musel odejít do exilu.

Několik tisíc čínských policistů v uplynulých dnech vytlačilo protestující mnichy z ulic. Policie zatkla několik desítek demonstrantů a obklíčila a uzavřela tři největší buddhistické kláštery. Podle rozhlasové stanice Radio Free Asia (RFA) mniši zahájili protestní hladovku a požadují, aby policie opustila pozemky klášterů a propustila zadržované. „Tvrdí, že nebudou jíst ani spát, dokud se jim nepodaří dosáhnout splnění svých požadavků,“ uvádí RFA.

Dva mniši jsou v kritickém stavu poté, co si ve čtvrtek podřezali žíly při pokusu o demonstrativní sebevraždu. Podle RFA by jejich příkladu mohlo následovat mnoho dalších, kteří nevidí jiné východisko ze své situace.

Proti zadržení demonstrantů protestuje i Human Rights Watch

Nesouhlas se zadržením demonstrantů vyjádřila i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). „Nenásilné demonstrace jsou chráněné mezinárodním i národním právem a měly by být povolovány, nikoli násilně rozháněny,“ uvedla mluvčí HRW Sophie Richardsonová.

Čína z organizace nepokojů v minulých dnech opakovaně obviňovala dalajlamovy příznivce. K dnešním událostem se čínské úřady zatím nevyjádřily.

Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.