Černé vdovy – čečenská hrozba pro Rusko

Moskva - Dnešní útoky na moskevské metro vyvolávají vzpomínky na vlnu sebevražedných atentátů, které zasáhly metropoli v srpnu 2004 a předtím ještě v září 2003. Tehdy na exponovaných místech odpalovaly výbušniny na svých tělech čečenské muslimské bojovnice, známé jako „černé vdovy“. První velký sebevražedný útok se odehrál v červnu 2000. Dvojice žen tehdy najela nákladním vozem s výbušninami do budovy policejní stanice. Jednou z atentátnic byla Chava Barajevová, příbuzná Movsara Barajeva, který vedl teroristickou akci v moskevském divadle na Dubrovce.

Naposledy sebevražedná atentátnice zaútočila v Moskvě večer 31. srpna 2004. Tehdy odpálila nálož v blízkosti stanice metra Rižskaja. Zda právě ona patřila k tzv. černým vdovám, není jisté, nicméně z podobných útoků, které Moskva zažila na konci roku 2003, ruská média obviňovala manželky bývalých čečenských bojovníků, jimž se přezdívá „černé vdovy“.

Poprvé čečenské bojovnice zaútočily v červnu 2000 a od té doby si sebevražedné útoky v Rusku vyžádaly již několik stovek obětí. Tehdy islamisté vytáhli proti Rusku novou - dosud nepoužitou zbraň – sebevražedné atentátníky. Muži i ženy odpalovali výbušniny a zabíjeli desítky ruských vojáků, včetně vysoce postavených velitelů na mnoha místech na Kavkaze.

Květen 1983 - jedna „černá vdova“

Šachidat Bajmuradovová s puškou v ruce bojovala po boku manžela v řadách čečenských povstalců až do okamžiku, kdy ho v roce 1999 zabili ruští vojáci. V květnu 2003, s vlasy zakrytými muslimským šátkem, si upevnila výbušniny kolem pasu a vyhodila se do povětří při oslavách muslimského svátku, jimž přihlíželi promoskevští prominenti. O život přišlo nejméně 16 lidí.

S prodlužující se válkou změnili po dvou letech separatisté taktiku - 26. října 2002 komando teroristů obsadilo moskevské divadlo Dubrovka. Asi 40 ozbrojených Čečenců vniklo do objektu a zajalo několik stovek rukojmích. Speciální jednotky po několika dnech provedly záchrannou akci (na 700 rukojmích bylo osvobozeno) a s pomocí plynu zabily téměř všechny povstalce. Při akci ale zahynulo též 129 rukojmích, většinou následkem vdechnutí smrtícího plynu. Na videozáběrech odvysílaných televizí poté, co ruské speciální síly ukončily okupaci divadla, bylo vidět také několik mladých Čečenek. S tvářemi zakrytými hidžábem seděly mrtvé zhroucené na sedadlech. Podle rukojmích zadržovaných v divadelním sále, kteří s nimi mluvili, většina z nich ztratila ve válce muže.

O rok později bojovnice z oddílu černé vdovy, kterému velel přímo čečenský polní velitel Šamil Basajev, zaútočily na mnoha místech v Moskvě. Trhaviny odpalovaly na rockovém festivalu, kde zahynulo 15 lidí, včetně obou atentátnic. Separatisté útočili i ve vagonech metra, v davu u Rudého náměstí a dvě ženy se odpálily i v letadlech. Za dva roky měly na svědomí více než tři stovky životů. Čečenským bojovnicím, které se opásaly výbušninou, bylo většinou mezi 20 a 30 lety.

Ruským bezpečnostním silám se tehdy nakonec povedlo jednu z černých vdov dopadnout živou. Informace jsou sice i dnes ještě tajné, ale podle analytiků od ní tenkrát získaly informace, které jim pomohly rozbít celou jejich organizaci.

Šestého února 2004 další černá vdova zabila v metru u stanice Avtozavodskaja 40 lidí. Celkem si útoky islámských teroristů v době II. čečenské války vyžádaly přes 600 životů civilistů. Nejtragičtější z nich byl ten v Severní Osetii: 1. září 2004 obsadili teroristé školu v Beslanu a jako rukojmí drželi 1100 lidí. Při chaotické osvobozovací akci zemřelo 334 lidí - 186 z nich byly malé děti.

Ruské síly dokázaly zlomit nejtvrdší odpor radikálů, zabily jejich velitele a rozbily povstaleckou strukturu. Na šest let tak atentáty výrazně omezily a útočníky nepustily do Moskvy. Moskva teroristický útok roky nezažila. Až dnes…

Vydáno pod