Berlín - Jediná česká zástupkyně opouští odborný kruh poradců nadace chystaného vysídleneckého dokumentačního centra v Berlíně zvanou Útěk, vyhánění, usmíření. Historička Kristina Kaiserová tak protestuje proti politizaci vědecké práce. Německá sociálnědemokratická opozice to v reakci označila za alarmující. Ze skupiny vědců už v prosinci odešel polský zástupce Tomasz Szarota.
Češka opustila nadaci vysídleneckého centra v Berlíně
Českému rozhlasu dnes Kaiserová svůj krok zdůvodnila mimo jiné politizací grémia. Chtěla, aby v nadaci šlo o seriózní vědeckou práci, ta podle ní ale není možná, pokud se záležitost politizuje. Česká historička říká, že se členové rady často vyjadřovali v médiích, což podle ní není prospěšné. Kritizovala členku poradního sboru Helgu Hirschovou, která se nedávno vyjadřovala v tisku, což podle Kaiserové neodpovídá představě o korektním přístupu k dějinám.
Problém Kaiserová vidí i v tom, že chystané Centrum proti vyháněním si představuje všechny násilné migrace jako jeden společný jmenovatel příběhů 20. století. „Tam se klade velký důraz především na subjektivní stránku, a tím se ztrácí ten historický kontext. To měl nový projekt odstranit. Domnívám se, že dokud se ta otázka znovu neredefinuje a vědecká rada neobsadí patřičnými lidmi, tak je ten projekt ve slepé uličce,“ uvedla pro Český rozhlas.
Pracovnice vzdělávací společnosti Collegium Bohemicum z Ústí nad Labem zdůraznila, že projekt vysídleneckého centra vyžaduje širokou názorovou shodu historiků, a zalitovala, že mnoho odborníků, kteří se věnují dějinám migrace, se na něm nepodílí. Doufala prý také, že v něm bude větší roli hrát Německé historické muzeum, což se ale podle ní nestalo. Proto se rozhodla česká historička prozatím projekt opustit.
Poradní sbor vyjádřil na svém pondělním zasedání nad odchodem odbornice na česko-německé vztahy politování. Za „alarmující signál“ ho označili politici opoziční německé sociální demokracie (SPD) Wolfgang Thierse a Angelica Schwallová-Dürenová.
Angelica Schwall-Dürenová, poslankyně SPD:
„Odstoupení české historičky je pro nás varovným znamením. Je třeba od základu přehodnotit složení vědecké rady nadace. Jestli je její složení správné a jsou v ní dostatečně zastoupeny různé pohledy, nebo zda mají být pravomoci zahraničních vědců posíleny.“
Výstavní a dokumentační středisko vysídlenců se má zabývat osudy lidí, kteří museli ve 20. století nuceně opustit domovy. V centru zájmu nadace budou i osudy odsunutých Němců. Česko se projektu přímo neúčastní.
Kristina Kaiserová