Slovenskou lásku k vlasti zaplatí školy ze svého

Národní povědomí se bude nalévat už do malých školáků na povinných hodinách vlastenectví. Stěny ve školách zaplní nejen státní znaky a symboly, ale i texty ústavy nebo hymny. Od 1. dubna bude také každé pondělí na slovenských školách hrát hymna, ta by měla znít i při předávání vysvědčení. Toto organizované budování vlastenectví ale dělá vrásky ředitelům škol, kteří si mnohdy dokáží představit i lepší využití peněz než na nákup státních vlajek, znaků či budování školního rozhlasu, po kterém budou hymnu pouštět. 

Na základní škole v Bystranech například dosud žáci cvičí na chodbě, protože na výstavbu tělocvičny není dostatek peněz. Teď jich bude ještě méně. „Jeden státní znak stojí asi 24 eur. Neumím si představit, kolik stojí vlajka. Vzhledem k tomu, že máme 35 tříd, tak je to položka, která rozhodně není zanedbatelná,“ argumentuje ředitelka školy Júlia Čurillová.

Slovenský ministr školství Ján Mikolaj však s jejími obavami nesouhlasí a považuje je za přehnané: „Určitě nepůjde o velké náklady, Jsem přesvědčený, že většina škol už státní znak ve třídách má. Co se týče státní vlajky, tak si myslím, že v rámci rozpočtů, které mají školy k dispozici, se to dá zvládnout.“

Kdo bude mít ze slovenského vlasteneckého závanu radost největší, jsou pochopitelně výrobci vlajek. Marián a Mária Slezákovi šijí vlajky ve své dílně dlouhou dobu, nyní dostávají urgentní zakázky od škol, a to zejména na menší vlajky. Jejich cena se pohybuje kolem dvaceti eur. Ruční práce je těší, prý do ní dávají kus své duše. Vzhledem k tomu, že čínská produkce je až o polovinu levnější, je dost dobře možné, že na výchově k slovenskému vlastenectví vydělají spíše výrobci z Číny.