Londýn – Někdejší britský premiér Tony Blair nezměnil svůj pohled na režim v Iráku ani po setkání s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem v dubnu 2002, do poslední chvíle upřednostňoval diplomatické řešení. Před komisí, která vyšetřuje účast britských vojsk na invazi do Iráku, to dnes řekl Blairův někdejší poradce Alastair Campbell. Ten je zatím nejdůležitější osobností, která se před komisí k invazi vyjadřovala.
Blairův poradce: Británie se do války v Iráku nehrnula
Campbell skoro bez výhrad obhajoval postup tehdejší britské vlády i celou invazi. Postavil se také za kontroverzní vládní memorandum z roku 2002, podle něhož byl Irák s to nasadit zbraně hromadného ničení během 45 minut. Oznámil však také, že Blair Bushovi během roku 2002 několikrát psal a ujistil ho, že „když to nebude možné vyřídit diplomaticky a dojde na vojenské řešení, Británie bude připravena“.
Režim v Iráku znepokojoval Blaira už před teroristickými útoky v USA z 11. září 2001. I když měl Tony Blair velmi blízké vztahy s americkým prezidentem Georgem Bushem, do války v Iráku se nehnal, prohlásil dnes Alastair Campbell. Ten popřel, že by Tony Blair byl odhodlán jít do války bez ohledu na „fakta kolem zbraní hromadného ničení“, jak tvrdí Blairovi kritici.
Ivyan Kytka o vystoupení Alistaira Campbella (zdroj: ČT24)
Campbell dnes také před komisí vypověděl, že Blair nezměnil britskou politiku vůči Iráku po setkání s Bushem na jeho ranči v Crawfordu v dubnu 2002, jak před komisí tvrdil bývalý britský velvyslanec při OSN Christopher Meyer.
Irácká válka hluboce rozdělila Británii, vyvolala masové demonstrace a kvůli ní odstoupilo několik ministrů. Blair stejně jako Bush zdůvodňoval invazi tím, že Saddám Husajn disponoval zbraněmi hromadného ničení, ty se ale nikdy v Iráku nenašly. Komise proto teď vyslýchá řadu svědků, aby zjistila, jaké motivy stály za vysláním britských vojáků do Iráku.
Podle nizozemské komise invaze neměla mandát RB OSN
Zda byla americko-britská invaze do Iráku podle mezinárodního práva legitimní, zjišťovala i nezávislá nizozemská komise. Ta dnes v závěrečné zprávě, kterou nyní předá nizozemské vládě, uvedla: „Rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku z 90. let neposkytovaly k intervenci mandát.“ Podle tohoto závěru proto neměla ani tehdejší nizozemská vláda oprávnění poslat své vojáky do Iráku. „Otázku legitimity z hlediska mezinárodního práva tehdejší vláda podřadila liniím definovaným ministerstvem zahraničí,“ uvádí zpráva.
Komise dospěla k závěru, že nizozemské ministerstvo zahraničí, v jehož čele stál pozdější generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, rozhodla o nizozemské podpoře americko-britské akci už v srpnu 2002 (tedy víc než půl roku před jejím zahájením). V červenci 2003 pak Nizozemci do Iráku poslali 1100 mužů do mezinárodních sil, kterým velely Spojené státy, ale které měly mandát OSN.
Alastair Campbell