Odtajněné dokumenty představují Thatcherovou v novém světle

Londýn - Náročná, netrpělivá, popudlivá milovnice whisky s projevy rasismu. Tak vypadá portrét bývalé britské ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové podle nově odtajněných materiálů o prvních měsících její vlády v roce 1979, o nichž informuje list The Guardian. Z dokumentů je prý zřejmá její tendence peskovat ministry a s nelítostným humorem reagovat na chyby podřízených. V čele vlády stála v letech 1979 až 1990 a svým neústupným přístupem k problémům si vysloužila přezdívku Železná lady. Dnes je jí 84 let.

Podle dokumentů Thatcherová například odmítla nabízenou ochranku v podobě dvaceti karatistek během ekonomického summitu v červnu 1979 v Japonsku. „Kdyby bylo jiným šéfům delegací přiděleno například dvacet karatistů-mužů, neměla by předsedkyně vlády námitky. Ale nechce žádné zvláštní zacházení,“ uvádí se v odtajněné depeši ministerstva zahraničí.

Týž měsíc museli Thatcherové za návštěvy Francie pracovníci konzulátu půjčit na nákup v bezcelním obchodě. Dopřála si tam láhev své oblíbené whisky Teacher's, láhev ginu, který měl v oblibě její manžel, a 200 cigaret Benson & Hedges, vše za 65 franků (asi 400 korun). Věřitelé prý potom museli úřad ministerské předsedkyně několikrát upomínat, aby dostali peníze zpátky.

Reportáž Bohumila Vostala (zdroj: ČT24)

The Guardian: U Thatcherové se projevoval prvek rasismu

Thatcherová také například nechtěla do Velké Británie přijmout vietnamské uprchlíky a nechala se slyšet, že by měla raději „Poláky nebo Maďary, protože ty by bylo snazší asimilovat do britské společnosti“. Zašla tak daleko, že před přijetím 10 tisíc vietnamských běženců soukromě varovala ministry své vlády, které strašila nepokoji v ulicích, jež prý mohou vypuknout, pokud vietnamští uprchlíci dostanou obecní byty. „Je dost špatné, že by imigranti měli dostat obecní byty, když bílí občané je nemají,“ prohlásila podle odtajněných dokumentů. Tehdejšímu ministru zahraničí lordu Carringtonovi a ministru vnitra Williamu Whitelawovi prý řekla, že každý, kdo prosazuje přijetí vietnamských uprchlíků, by si měl jednoho ubytovat u sebe doma.

Dokumenty poskytují šokující důkazy, že se u Thatcherové projevoval prvek rasismu, který nebyl zjevný z jejích veřejných vystoupení, píše The Guardian. Právě ten byl příčinou její neochoty vyhovět soukromé a neformální žádosti úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, aby Británie přijala běžence, kteří uprchli z Vietnamu po pádu Saigonu (dnešní Ho Či Minovo město) v dubnu 1975.

V červenci 1979 bylo více než 60 tisíc vietnamských uprchlíků v táborech v Hongkongu, který byl tehdy britskou kolonií, a další sem přijížděli průměrným tempem 500 za měsíc. Britské obchodní lodě stále sbíraly běžence z Vietnamu prchající na více či méně improvizovaných plavidlech a lodích přes Jihočínské moře. Thatcherová je ale do Británie přijmout nechtěla a její neochota ji vedla k návrhu adresovanému tehdejšímu australskému premiérovi Malcolmu Fraserovi, aby obě země společně koupily nějaký indonéský nebo filipínský ostrov „ne jen jako přestupní stanici, ale jako místo, kde by se všichni (uprchlíci) usadili“. Tento návrh ale zablokoval tehdejší singapurský premiér Lee Kuan Yew, který se obával, že by se tento ostrov mohl stát „konkurenčním podnikatelským městem“.

S blížícím se termínem konference OSN nakonec Thatcherová ustoupila a souhlasila, že do Británie by mohlo být vpuštěno 10 tisíc uprchlíků - postupně během následujících tří let a přednostně ti, kdo mluví anglicky a nemají zdravotní problémy.