Brusel - Zaměstnanci Rady Evropské unie v Bruselu dnes celý den stávkují za vyšší platy. Nelíbí se jim, že jim je členské státy sedmadvacítky - včetně Česka - odmítly zvýšit, a považují to za protiprávní. Část zaměstnanců Rady a Evropské komise protestovala už v pondělí, jejich cílem je dosáhnout zvýšení platů o 3,7 procenta. V institucích unie pracuje kolem čtyřiceti tisíc lidí. Za vyhlášením celodenní stávky stojí odbory z Rady, ve které pracuje několik tisíc z nich. Odbory se chtějí obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucemburku, protože považují odmítnutí zvýšení platů za protiprávní. Platy se pohybují podle praxe a funkce v přepočtu mezi 60 až 460 tisíci korunami měsíčně.
Evropští úředníci stávkují za zvýšení platů
Stávka euroúředníků zatím nijak neomezila plánovanou unijní schůzku ministrů dopravy, kteří se dnes sešli právě v bruselském sídle Rady EU. Odboráři totiž zajistili personál, který je pro konání jednání nezbytně nutný, tlumočníci jsou navíc zaměstnanci Evropské komise, jejíž pracovníci dnes nestávkují. Odbory EK sice tvrdí, že rovněž vstoupí do stávky, ale zatím tak neučinily a není jasné, zda se tak vůbec stane.
Švédské předsednictví ale muselo kvůli stávce na poslední chvíli zrušit jednání asi dvaceti pracovních skupin, upřesnila zpravodajka ČT Eva Hrnčířová. Podle odborů stávku zahájilo asi 90 procent ze 2500 zaměstnanců Rady. Pracovníci většinou vůbec nepřišli do práce a ti, kteří přišli, musí před budovou čelit přemlouvání odborových předáků, aby si svůj krok rozmysleli.
GALERIE
videogallery_81381
Není vyloučeno, že zaměstnanci unijních institucí se nakonec přece jenom částečného růstu platů dočkají. Ten by byl však nižší než původně navrhovaných 3,7 procenta. Hovoří se o zhruba dvouprocentním růstu, ale ani tento návrh prý není přijatelný pro některé členské státy a ani pro odboráře.
Pokud by se členské státy a odbory nedohodly, celý spor zdaleka nemusí skončit jen žalobou. Zaměstnanci Rady EU mají totiž podle internetového serveru EUobserveru ještě jednu zbraň, kterou mohou značně zkomplikovat život diplomatům členských států EU. Unie podle Lisabonské smlouvy počítá se vznikem několikatisícového diplomatického sboru, pro nějž používá název „služba vnější akce“. Rada EU hrozí, že prosadí, aby nově přijatí členové sboru museli projít stejnými přijímacími testy, kterými běžně procházejí i běžní zaměstnanci unijních institucí. Testy jsou však velmi náročné a uchazeče prověřují nejen ze znalosti Evropské unie, ale i z matematiky či cizích jazyků. Členské státy dosud počítaly s tím, že své zástupce v diplomatickém sboru normálně nominují.