Bern - Většina Švýcarů se vyslovila pro zákaz výstavby nových minaretů u islámských modliteben v zemi. Vyplývá to z konečných výsledků dnešního referenda, v němž se měli voliči vyslovit k návrhu pravicových stran. „Iniciativa prošla. Je to velké překvapení,“ informovala frankofonní televize. S iniciativou zakázat stavby minaretů přišly krajně pravicové strany v čele s populistickými lidovci (SVP), kteří tyto věže považují za symboly militantního islámu a za hrozbu islamizace země. Pro zákaz se vyslovilo 57,5 procenta hlasujících, oznámily úřady. Výsledek je považován za překvapivý jak pro vládu, tak pro umírněné strany. Účast v eferendu dosáhla 54 procent, což je považováno za nečekaně vysoký zájem. Pouze ve čtyřech kantonech z celkem 26 byl návrh zamítnut.
Švýcaři v referendu odmítli výstavbu minaretů v zemi
Vše proto nasvědčuje tomu, že zákaz výstavby minaretů bude přidán jako dodatek k 72. článku ústavy helvétské konfederace, který se týká vztahu mezi státem a církvemi. Zákaz minaretů tam bude doplněn jako „opatření k zajištění míru mezi příslušníky různých náboženských komunit“. Referendu předcházela vyhrocená kampaň. Odpůrci minaretů zaplavili Švýcarsko plakáty se zahalenou muslimkou, na nichž z vlajky s helvetským křížem trčí tyto věže jako rakety. Spustili také na internetu hru, jejímž cílem je sestřelovat minarety, které vyrůstají mezi siluetami švýcarských památek. Obojí odsoudila švýcarská muslimská komunita i představitelé dalších církví.
V alpské zemi sice stojí stovky mešit, ale jen čtyři minarety. Na rozdíl od těchto věží v islámských zemích se navíc nepoužívají ke svolávání muslimů k modlitbám. Těch stávajících se změna ústavy nedotkne.
Kontroverzní muslimský intelektuál Tariq Ramadan označil výsledek referenda za katastrofu. Pro Ramadana, který žije v Ženevě a učí v Británii na Oxfordské univerzitě, „Švýcaři vyjádřili opravdový strach, velkou otázku nad působením islámu ve Švýcarsku“. Strana Zelených oznámila, že hodlá podat žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za údajné „narušení náboženské svobody garantované evropskou konvencí o lidských právech“.
Naproti tomu populistická pravice v sousedním Rakousku neskrývá radost z výsledku hlasování. Podle předsedy Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho Švýcaři „jednoznačně odmítli radikální islamismus“ a vyjádřili svůj názor způsobem, který nelze zamést pod koberec řečmi o „politické korektnosti“. „Je to vzorem pro Rakousko,“ dodal Strache. Generální tajemník obdobné formace Svaz pro budoucnost Rakouska Martin Strutz vidí výsledek švýcarského hlasování jako potvrzení skutečnosti, že obyvatelstvo alpských zemí si minarety nepřeje. „V Rakousku proto musí být v zákoně o územním plánování zakotveno, že stavba minaretů není možná,“ řekl.
Lidovci se bojí muezzinů a práva šaría
Člen komise navrhující zákaz Walter Wobmann ze Švýcarské lidové strany se před referendem vyjádřil: „Minarety jsou symboly moci, takhle začíná islamizace. Další krok budou muezzini a potom islámské právo šaría. Takovou situaci ve Švýcarsku nechceme.“
Muslimská komunita si stěžuje na diskriminaci. Poukazuje na nové stavby sikhských chrámů a pravoslavných kostelů, které nikomu nevadí. V alpské zemi sice stojí stovky mešit, ale jen čtyři minarety. Na rozdíl od těchto věží v islámských zemích se navíc nepoužívají ke svolávání muslimů k modlitbám. I kdyby voliči v referendu rozhodli o jejich zákazu, těch stávajících se to nedotkne.
V 7,5milionovém Švýcarsku žije asi 400 tisíc vyznavačů islámu. Většinou pocházejí ze států bývalé Jugoslávie. Asi jen 13 procent z nich jsou podle vládních údajů praktikující muslimové. Švýcaři dnes rozhodují ještě o dalších dvou otázkách. Hlasovací místnosti budou otevřené do poledne. První výsledky mají být známy v brzkém odpoledni.
V referendu se hlasuje i o exportu švýcarských zbraní
V dnešním referendu se hlasuje i o další citlivé otázce – exportu švýcarských zbraní. Odpůrci vývozu tvrdí, že Švýcarsko svými zbraněmi podporuje konflikty v jiných státech a to se neslučuje s jeho neutralitou. Opačný tábor argumentuje pracovními místy ve zbrojním průmyslu a právem na sebeobranu. Od roku 1972 je to už třetí hlasování o této otázce.