Washington - Dnes je to právě rok, kdy si Američané poprvé zvolili prezidenta tmavé pleti. Barack Obama vyhrál volby s vizí, že povede USA do nové éry a udělá svět bezpečnějším. Počáteční nadšení ale postupně vystřídalo vystřízlivění, Obamova obliba mezi Američany klesla a počáteční obamománie vzala zasvé. Prezident vládne obezřetně a uvážlivě, což mnozí považují za váhavost a nedostatek vůdcovské odvahy.
Obamův rok v Bílém domě: velké plány, váhavý přístup a Nobelova cena
Po roce nepřevažuje mezi Američany pozitivní ani negativní hodnocení. Obama sice zaznamenal největší pokles popularity mezi americkými prezidenty za posledních 50 let, ale měl odkud padat, připomíná washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal, podle něhož se Obama těší nyní podpoře 54 procent voličů; na počátku jeho funkčního období to ještě bylo 68 procent. Přesně rok po volbách kromě toho ztratili demokraté posty guvernérů ve Virginii a New Jersey, což republikáni považují za referendum o Obamově vládě.
Zahraniční politika: Nový přístup bez konkrétního výsledku
GALERIE
videogallery_00071611
Jaké konkrétní činy zdobí Obamův roční pobyt v Bílém domě vedle jeho brilantních projevů? Které kroky byly natolik zásadní, že norský Nobelův výbor uznal za vhodné udělit mu v říjnu překvapivě Nobelovu cenu míru?
První černošský prezident vylepšil vztahy s Ruskem, k čemuž nepochybně přispěl i fakt, že upustil od projektu americké protiraketové obrany v Polsku a v České republice. Obnovil s Ruskem jednání o snížení jaderných strategických arzenálů a během dubnové návštěvy Prahy představil svou vizi světa bez jaderných zbraní. V Káhiře podal ruku muslimskému světu a snaží se i uvolnit napjaté vztahy s Íránem, který čelí kritice Západu kvůli svému jadernému programu. Jednou z dalších Obamových deklarovaných priorit je rovněž boj s klimatickými změnami.
Obama zahájil také politiku zlepšování vztahů s Kubou. Hned po nástupu do funkce slíbil uzavřít věznici v Guantánamu, kde jsou vězněny osoby podezřelé z terorismu. Naopak na nižší patra priorit americké administrativy se dostala Evropa, která začíná být skeptická vůči konkrétnímu přínosu nového Obamova přístupu k zahraniční politice.
Americký prezident usiluje o obnovení mírových rozhovorů na Blízkém východě, kde prosazuje vznik dvou samostatných států a na rozdíl od svého předchůdce George Bushe zahájil tvrdší linii vůči Izraeli. Začal stahovat americké jednotky z Iráku a naopak hodlá tlačit na pilu při boji s Talibanem a al-Káidou v Afghánistánu. Měl by oznámit, zda tu navýší počet vojáků, i když si je dobře vědom toho, že by se země pod Hindúkúšem mohla stát druhým Vietnamem. Právě v této souvislosti často zaznívá srovnání Obamy s Lyndonem Johnsonem, který v 60. letech také nastupoval do Bílého domu s velkorysým programem sociálních změn, ale své prezidentství utopil v boji o Vietnam.
Obama moc utrácí, říkají Američané
Obamovým domácím odpůrcům vadí především jeho masivní státní útraty. USA skončily fiskální rok s největším schodkem od druhé světové války. Reputaci prezidentovi paradoxně zachraňuje právě ekonomika - pomocí masivních stimulačních balíčků se mu její propad podařilo zastavit, přesto je nezaměstnanost ve Spojených státech nejvyšší za poslední tři dekády. Jeho program počítá s obrovskými vládními výdaji kolem 787 miliard dolarů.
K jeho největším domácím bitvám patří zdravotnická reforma, v jejímž rámci chce zajistit zdravotní pojištění pro 50 milionů Američanů, což by mělo stát dalších 900 miliard dolarů.