Karadžičova židle zůstala prázdná i druhý den procesu

Haag – Seznámením s důkazy proti obžalovanému dnes druhým dnem pokračoval v Haagu proces s někdejším bosenskosrbským předákem Radovanem Karadžičem. Jeho židle ale zůstala i dnes prázdná. Obžalovaný, který se chce hájit sám, se nedostavil ani v pondělí, kdy byl proces zahájen. Protestuje tak proti tomu, že nedostal na přípravu své obhajoby dostatek času. Karadžić čelí obžalobě z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a z genocidy. Hrozí mu doživotí, vinu ale popírá a proces označuje za politický. Soud bude pokračovat v pondělí.

Prokurátor Alan Tieger dnes přednesl úvodní řeč obžaloby a Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) seznámil s důkazy proti obžalovanému. Karadžiče označil za hlavního strůjce a propagátora etnických čistek. Úvodní řeč obžaloby by měla být dokončena v pondělí.

Mezi důkazy budou kromě stovky svědeckých výpovědí také odposlechy telefonů a přepisy Karadžičových projevů. Žalobce dnes citoval z jednoho z nich, který Karadžić přednesl v říjnu 1991 ještě před válkou. Uvedl tehdy, že „srbské jednotky promění Sarajevo v černý kotel, v němž zemře 300 tisíc bosenských Muslimů“. Žalobce z toho vyvodil, že Karadžić byl velitelem etnických čistek a živil jednotky strachem, nenávistí a nacionalismem, aby naplnil svou vizi etnicky rozdělné Bosny. Obléhání Sarajeva začalo v roce 1992 a trvalo 43 měsíců.

Jak ale ve Studiu ČT24 poznamenal redaktor deníku E15 Martin Ježek, obžaloba zatím všechno staví na citátech. Prokázat Karadžičovi genocidu proto podle něj nebude jednoduché.

Soudce O-Gon Kwon také znovu varoval, že pokud se nebude Karadžić procesu účastnit, ztratí právo hájit se sám. Pokud by nepřišel ani příští pondělí, může mu být přidělen právník, jenž by ho zastupoval. Jeden ze členů Karadžičova právnického týmu ale pohrozil, že v takovém případě by přidělený obhájce nemohl počítat se spoluprací s obžalovaným ani s jeho právnickým týmem.

Pokud se Karadžić nedostaví k soudu ani v pondělí, svolá Kwon v úterý obžalobu i obhajobu, aby se dohodly, jak pokračovat v nepřítomnosti obžalovaného.

Válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti se podle obžaloby Karadžić dopustil během války v Bosně v první polovině 90. let minulého století. Karadžič podle svých slov nedostal dost času na přípravu obhajoby, neboť spis s výpověďmi svědků má bezmála milion stránek. Jeho žádost o desetiměsíční odklad soudu tribunál zamítl.

Ze švédského vězení dnes byla po šesti letech naopak propuštěna bývala prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, která si odpykávala jedenáctiletý trest za zločiny proti lidskosti z dob války v bývalé Jugoslávii. Byla propuštěna podmínečně po uplynutí dvou třetin trestu; chce se usadit v Srbsku, kam dnes odpoledne přiletěla.

Vydáno pod