Etiopii hrozí hladomor, žádá proto o pomoc

Addis Abeba - Etiopie naléhavě potřebuje potravinovou pomoc téměř pro 6,5 milionů lidí. Tamní vláda prosí o pomoc mezinárodní společenství a ministerstvo zemědělství. Tíživou situaci vyvolalo několikaleté sucho ve východní Africe. Některé humanitární organizace mluví o tom, že Etiopii hrozí katastrofa.

Etiopská vláda žádá o potravinovou pomoc pro 6,5 milionu lidí. Potravinový program OSN uvádí, že v následujícím půlroce bude tato země potřebovat finanční pomoc nejméně ve výši 285 milionu dolarů. Odborníci se navíc obávají, že počet hladovějících v Etiopii ještě poroste.

Na následky posledního velkého hladomoru v Etiopii zemřel v roce 1984 jeden milion lidí. Za současným nedostatkem potravin stojí již pátý rok trvající sucho, které ohrožuje životy asi 23 milionů obyvatel sedmi východoafrických států, k nimž kromě Etiopie patří například Keňa nebo Somálsko. Humanitární katastrofu dále zhoršují ozbrojené konflikty, klimatické změny a růst populace.

Reportáž Dany Zlatohlávkové (zdroj: ČT24)

Mitiku Kassa, etiopský ministr zemědělství:

„Jen od začátku tohoto roku narostl počet lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, o víc než milion. Potřebujeme pro ně 160 tisíc tun potravin.“


Podle etiopského ministra zemědělství a rozvoje venkova Mitika Kassy byly letošní deště obzvláště slabé. „Počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc, stoupl ze 4,9 milionu na počátku roku na 6,2 milionu v období říjen-prosinec 2009,“ řekl ministr.

Humanitární agentura Oxfam vydala zprávu, ve které vyzývá další mezinárodní organizace k pomoci. Nejprve je nutné nasytit hladové, potom přijdou na řadu opatření, která by zabránila dalším podobným katastrofám. Penny Lawrenceová, ředitelka Oxfamu, říká: „Sucho přece nemusí nutně znamenat hlad a nouzi. Jsou potřeba programy, které vybudují zavlažovací systémy, sklady potravin a zásobníky na vodu. Pak už si poradí sami.“

Etiopie, dříve známá pod názvem Habeš, je jedna z nejchudších zemí světa. Osmdesát procent obyvatelstva pracuje v zemědělství. Hospodářský rozvoj země navíc brzdí pozůstatky socialistické vlády, stát totiž stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji. Etiopie je po Nigerii druhou nejlidnatější zemí Afriky a skoro polovina z 85 milionů obyvatel trpí podvýživou.