Zavedeme šaríu jako trestní právo v Británii, tvrdí islámští radikálové

Londýn - Šaría znamená cesta. Pod tímto jménem se skrývá systém islámského náboženského práva, který určuje veřejná i soukromá pravidla života muslimů. A podle islámského práva v čisté podobě se trestá velmi tvrdě, za nevěru hrozí kamenování, za krádež useknutí ruky. Takové právo například Taliban praktikoval v Afghánistánu. Muslimské komunity ovšem chodí k soudům šaría také v západní Evropě, kde se ale soudy věnují pouze civilním záležitostem, hlavně svatbám a rozvodům. Jenže britským extremistům to nestačí a šaríu chtějí plně začlenit do právního řádu, a to včetně práva trestního.

„Řešíme rvačky a fyzické násilí. Zavádíme takzvané krvavé peníze. Konkrétně, když ztratíte prst, náleží vám deset velbloudů, za oko padesát velbloudů. Kompenzace se samozřejmě neplatí velbloudy ale odpovídající částkou v librách,“ popisuje právo šaría Anjem Choudary, radikální islamista, který se zasazuje o plné užívání islámského práva v Británii.

„Šaría bude jednou v celé Evropě a ve zbytku světa“

Reportáž Barbory Šámalové (zdroj: ČT24)

Právo šaría se praktikuje paralelně s britským právním řádem od roku 1982 a v Británii existuje zhruba 85 soudů, které se šaríou řídí. Takové soudy řeší rozvody, sňatky či spory v komunitě. Choudary, který je mezi britskými muslimy považován za extremistu, chce ale zajít dál a v Británii plánuje zavést islámský stát a uplatňovat šaríu také v trestním právu. To by znamenalo sekat ruce za krádeže, kamenovat ženy za nevěru a odchod od islámu trestat smrtí. „Chceme zavést islám v Británii jako alternativu, ekonomickou, sociální, politickou. Šaría jednoho dne nebude jen v Británii ale v celé Evropě a ve zbytku světa,“ říká Choudary.

„To jsou extremistické řeči, kvůli kterým lidé nenávidí muslimy. Choudary uctívá teroristy, schvaluje jedenácté září 2001. Podněcuje nenávist vůči muslimům. Otevře pusu a druhý den na ulici zabijí člověka. Jeho filozofie je bin Ládinovská. Staví lidi proti sobě,“ reaguje Catherine Husajnová, mluvčí britské Muslimské komise pro veřejné záležitosti.

Jenže Choudary má věrné stoupence, především mladíky s pocitem, že společnost s nimi nepočítá. Abú Abduláh konvertoval k islámu před třemi lety. Svou konverzi popisuje takto: „Dříve ve mně bylo hodně nespokojenosti. Hledal jsem odpověď na sociální, ekonomické a politické problémy. Když mi je islám vysvětlil, život začal mít jasné obrysy. Jako byste žili v této místnosti a mysleli, že venku není nic krásného, a náhle někdo otevřel dveře a dovnitř vniklo světlo.“

„Odnož islámu pana Choudaryho je extrémistická. Věří, že islám není náboženství, ale politická, sociální a ekonomická ideologie. Taková verze islámu je nebezpečná a inspiruje k terorismu,“ varuje Hannah Stuartová z Centra pro sociální soudržnost.

„Šaría je středověká, brutální a barbarská“

Máloco vzbuzuje v Británii větší kontroverze než šaría. Aktivisté se bojí především o práva žen. U islámských soudů totiž rozhodují výhradně muži. „Loni muslimský soud řešil šest případů domácího násilí. Doporučil mužům, aby vyhledali poradenství v muslimské komunitě. A to vedli zase muži, místní stařešinové. Ženy v manželství zůstaly a pod tlakem policejní obvinění stáhly. To je velmi nebezpečné,“ říká Stuartová.

Dvě ženy, dva pohledy

Maryam Namaziová utekla z Íránu po islámské revoluci. Víry se zřekla. „Je to postupný proces. Nepamatuji si přesně, kdy jsem se přestala cítit muslimkou, ale stalo se. Je to výsledek osobní zkušenosti s režimem v Íránu. Mám štěstí, i přesto jsem si blízká s rodinou, která mě za to nechce zabít,“ vysvětluje Namaziová, mluvčí hnutí Jeden zákon pro všechny - ne šaríe.

Catherine Husajnová, výše citovaná mluvčí Muslimské komise pro veřejné záležitosti, pochází ze středostavovské britské rodiny. Islám přijala na univerzitě, když poznala nastávajícího. Podle šaríi se provdala a po třech letech zase rozvedla. Dnes je znovu zasnoubená, opět s muslimem. „Začala jsem číst korán, když jsem potkala bývalého manžela. Ale muslimkou jsem se stala, protože mi islám dává smysl. Neudělala jsem to kvůli nikomu jinému,“ říká Husajnová.

Zatímco Namaziová bojuje za zrušení šaríi, pro Husajnovou je nepostradatelná. „Šaría je diskriminační, nespravedlivá a v mnoha aspektech středověká, brutální a barbarská. Cizoložství i homosexualita je zločin. Odchod od víry se trestá smrtí. Jsou to zákony přijaté před mnoha staletími, ne pro svět třetího tisíciletí,“ tvrdí Namaziová.

„Když lidé na západě slyší šaría, myslí hned na Taliban, Afghánistán, Saudskou Arábii, popravy. To v Británii nechceme. Když jsem se rozváděla, chtěla jsem to udělat správně podle pravidel islámu, tedy jít k muslimskému i britskému soudu,“ oponuje Husajnová.

V Británii žijí asi dva miliony muslimů. Jejich počet roste a s tím také potřeba udržet kulturní kořeny. Za padesát let budou v některých městech tvořit polovinu obyvatel. Jenže západní ideál lidských práv nebývá v souladu s pravidly islámu. Co je pro jedny přirozené, může být pro druhé hrozbou.