Výpověď o čínských Ujgurech: Žijeme v otevřené věznici pod širým nebem

Peking - Za život v otevřené věznici pod širým nebem označila situaci čínských Ujgurů jejich hlavní představitelka Rebija Kadírová. Tato čínská národnostní menšina obývá provincii Sin-ťiang na západě země a do povědomí vešla červencovými nepokoji, které Peking násilně potlačil. Podle Kadírové, která se v Praze účastní konference o míru, demokracii a lidských právech v Asii pořádané Nadací Fórum 2000, Čína nadále stupňuje útlak a porušuje lidská práva Ujgurů.

„Ujgurům není umožněn rovnoprávný ekonomický rozvoj, nemají svobodu slova, vyznání ani pohybu. Jsou jim zabavovány cestovní pasy, nemohou cestovat. Není ani možné mluvit o tom, kolik lidí při letních demonstracích zemřelo. Když někdo takové informace šíří, je uvězněn,“ upozornila Kadírová.

Ujguři podle jejích slov usilují o faktické naplnění právně garantované autonomie v rámci provincie Sin-ťiang. „Jde nám o to, aby náš národ získal faktickou autonomii a právo na sebeurčení,“ řekla Kadírová. „Stejně jako Tibet i my doufáme, že úspěchu dosáhneme mírovou cestou,“ dodala. Již včera vyzvala světové společenství k tomu, aby v souvislosti s celým problémem na Čínu vyvíjelo účinnější nátlak.

Za červencovými nepokoji stojí podle ujgurské aktivistky chybná politika čínské vlády, zvýšení tlaku a zhoršení diskriminace Ujgurů. Podle sinologa Ondřeje Klimeše se Číňané (respektive převažující etnikum Chanů) na Ujgury dívají jako na společenskou spodinu. Hlavní snahou represivní politiky, kterou Čína uplatňuje na svá menšinová etnika, je vykořenit národy z jejich území a ovládnout jejich tradiční oblasti.

V Praze čestný host, v Pekingu úhlavní nepřítel

Kadírová, stejně jako dalajlama, se hlásí k politice nenásilí. Podle čínské vlády má ale na svědomí etnické bouře v Sin-ťiangu, které si v červenci vyžádaly téměř 200 obětí. České úřady obrdžely ostrý protest čínské ambasády ještě předtím, než Kadírová vstoupila na naši půdu. „Cílem návštěvy Kadírové v České republice je pokračovat v propagaci jejích separatistických návrhů,“ uvedl mluvčí čínské ambasády v Praze Čchen Ťia-ťun.
 
Zatímco v Praze byla Kadírová přijata nadací bývalého prezidenta Václava Havla jako čestný host, v Číně se úřady pokoušejí vymazat veškeré její stopy. Kvůli tomu má být zbourán i obchodní dům, který jí dříve patřil. Původním povoláním pradlena se totiž vyšvihla mezi nejúspěšnější čínské podnikatele. V roce 1997 ale přišel zlom, když se postavila za protesty Ujgurů proti útlaku ze strany Pekingu a skončila na šest let ve vězení.

Peking zadržel 9 podezřelých z útoků injekčními stříkačkami

K nepokojům došlo v sin-ťiangském hlavním městě Urumči i minulý týden. Podle čínských médií došlo od 20. srpna k pobodání 476 Chanů injekčními stříkačkami. Za útoky měli stát právě Ujgurové. Úřady vypsaly odměnu 200 000 jüanů každému, kdo ukáže bodnutí jehlou. Nikdo z napadených ale nemá žádné příznaky nákazy. Policie již zatkla devět podezřelých.

Zatčení lidé jsou Ujgurové, čínská policie podle agentur identifikovala celkem 45 útočníků. Kolik jich je ve vazbě a kolik z nich dosud nebylo dopadeno, není zatím známo.

Podle Kadírové navíc sám Peking prošetřuje, nakolik jsou údaje o počtu napadených relevantní. Lidé totiž rány jehlou považují za způsob výdělku a mohou si je způsobovat, aniž by se ve skutečnosti stali obětí útoku.

Kdo je Rebija Kadírová?

Rebija Kadírová (*1947) je hlavní představitelkou čínských Ujgurů. Od roku 2006 předsedá exilové ujgurské organizaci Světový kongres Ujgurů. Ten reprezentuje ujgurské zájmy i mimo hranice Číny, kde jich žije nejvíce. Je přezdívána „dcera ujgurského lidu“. Díky svým čilým podnikatelským aktivitám se vypracovala mezi nejbohatší Číňany.

V exilu v USA žije Kadírová od roku 2005. Ještě v 90. letech se přitom aktivně účastnila politického života. Byla členkou poradního výboru čínského parlamentu a v roce 1995 zastupovala svou zemi na konferenci OSN o ženách konané v Pekingu. V nemilost čínských úřadů upadla poté, co její manžel uprchl do USA a ona odmítala zažádat o rozvod. Za „nelegální posílání důvěrných zpráv do zahraničí“ byla nakonec v roce 2000 odsouzena k šesti letům vězení, propuštěna byla o rok dříve.