Varšava - Cyklistické putování ukrajinské nacionalistické mládeže po stopách ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery je trnem v oku Polákům vysídleným po válce z nynější západní Ukrajiny. Ti dnes protestovali proti cestě, která o víkendu odstartovala z ukrajinského Červonohradu a chce etapově procházet přes polská a německá města až do Mnichova. Vede po významných životních zastávkách ukrajinského nacionalisty Bandery, který byl v Polsku odsouzen jako zločinec. Od jeho narození letos uplyne 100 let.
Poláci protestují proti cestě po stopách Bandery
„Je to zcela absurdní a chorobná myšlenka,“ řekl deníku Rzeczpospolita Jan Niewinski, předseda organizace Poláků vysídlených z bývalých polských území na východě. Bandera podle něj patřil „k nejbrutálnějším teroristům dějin“. Také známý kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski vyjádřil v médiích podiv nad tím, že tato skupina mohla dostat polská víza. Poukázal na to, že Stepan Bandera byl již v roce 1934 v Polsku odsouzen na doživotí za účast na zavraždění tehdejšího ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Za války se pak přímo podílel na vraždění mnoha Poláků, když za nezávislou Ukrajinu bojoval „proti všem“, tedy proti Němcům, Sovětům i proti polským jednotkám.
Polské ministerstvo zahraničí ke kritice pouze uvedlo, že doufá, že mladí Ukrajinci „budou zachovávat respekt k polským dějinám“. Projíždět budou např. Krakovem a Osvětimí. Ministerstvo vnitra nepovažuje za nutné akci zakázat. Polská politická scéna také víceméně respektuje, že pro část Ukrajinců je Bandera hrdina.
Studio 6 o Stepanu Banderovi (zdroj: ČT24)
Pouť pořádá nadace Ekologické milosrdenství, napojená zřejmě na ukrajinské nacionalistické organizace. „Naším cílem je uctít Stepana Banderu a propagovat jeho zdravý životní styl,“ uvedl šéf nadace Pavlo Savčuk. Právě k tomu je podle něj Bandera vhodný představitel, protože nekouřil a nepil alkohol.
Za Ukrajinu a proti všem - nacistům, Sovětům, Polákům
Historik David Svoboda o Banderovi:
„Byl to muž, který vzešel z atmosféry, kdy se hrdinství nadřazovalo ceně lidského života. A pokud život patřil vašim politickým protivníkům, byla jeho cena žalostně nízká.“
Bandera nejprve za války bojoval proti německé okupaci a byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, později se nechal od Němců vyzbrojit k boji proti postupujícím Sovětům. V roce 1942 sloučil partyzánské oddíly s Organizací ukrajinských nacionalistů, v jejímž čele stál, a vytvořil Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA). Ta brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž zahynulo až 150 tisíc lidí. Po rozdrcení UPA Rudou armádou se skupiny banderovců probíjely přes československé území a Rakousko do americké zóny v obsazeném Německu. Američané Banderu Sovětům nevydali, i když mnoho řadových banderovců ano.
Bandera pak žil jako soukromník v Mnichově, kde byl v roce 1959 zavražděn agentem sovětské tajné služby KGB. „Šlo o jednu z posledních politických vražd protisovětské emigrace v cizině, čin vzbudil velkou pozornost a samotný agent, Bohdan Stašinskij, odešel do západního Berlína a ke všemu se přiznal,“ řekl historik Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda
Ukrajinci jsou v názoru na UPA stále rozděleni: část považuje povstalce za hrdiny, část za zločince a kolaboranty s nacisty.
Pomník Stepana Bandery