Turecko je o krok blíž k EU, otevřelo v Bruselu novou jednací kapitolu

Brusel - Turecko je zase o krok blíž k možnému členství v Evropské unii. Unie dnes otevřela novou vyjednávací kapitolu, ta se týká daní. I tak bude ale cesta Turecka k evropskému společenství trnitá. Celkem by totiž mělo Turecko, pokud se chce stát členem Evropské unie, uzavřít 35 kapitol, zatím jich ale projednává s Bruselem jen 11. Většinu z kapitol navíc blokuje Kypr, který má s Tureckem napjaté vztahy. Dosud se povedlo uchazečské zemi uzavřít jen jednu přístupovou kapitolu.

Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999 a přístupové rozhovory s Bruselem vede od roku 2005. V dalších měsících by nicméně turecká snaha o vstup do EU mohla opět o něco pokročit. Vedení Evropské unie se již zítra ujmou Švédové, kteří se netají tím, že chtějí prosadit další rozšiřování, a to o Turecko a Chorvatsko.

Hlavním kritikem přijetí Turecka je ale francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Oponenti tureckého vstupu se obávají moci, kterou by země vzhledem ke své rozloze i lidnatosti v unii získala.

Turecko o vstup do Evropské unie usiluje již od roku 1963, tehdy se ještě jednalo o Evropské hospodářské společenství. Nadějná jednání ale zmrazila turecká anexe severní části Kypru v půli sedmdesátých let, která byla reakcí na separatistické tendence tamních Řeků. V roce 1983 v obsazení oblasti vznikla Severokyperská turecká republika, kterou dosud uznává pouze Ankara. Právě Kypr je dosud jedním z hlavních neurotických bodů přístupových jednání Turecka.

Proti vstupu Turecka do EU není výrazný odpor

Podle Kohouta však neexistuje proti rozšiřování unie mohutný odpor členských států, ale na druhou stranu ani výrazná chuť přijmout Turecko a další země. „Důležité je, že se ten proces nezastavil,“ dodal český ministr zahraničí.

Podle hlavního tureckého vyjednavače Egemena Bagise jsou Turci připraveni otevřít jednání o dalších kapitolách. „Všechna naše snaha je upřena k jednomu cíli. Turecko očekává, že se stane plnohodnotným členem Evropské unie.“

S tím souhlasí i generální ředitel Evropské komise Martin Leigh. „Věříme, že jsme schopni pokročit dále. Jde především o kapitoly životní prostředí, hospodářská soutěž, sociální věci, energetika a vzdělání,“ dodal.
Problémem je kapitola vzdělání

Největší problém má Turecko s kapitolami vzdělání, do níž spadá i kultura, a energetika. Přestože k otevření kapitoly vzdělání není třeba splnit žádné podmínky, EU o ní vyjednávání nezahájila. Stejně tak i v případě energetiky, což se Turecku příliš nelíbí. Ankara má podle svých slov unii, která je závislá na nejistých dodávkách ruského plynu, přitom právě v energetice co nabídnout.

Vyjednávání by se ovšem mohlo „pohnout“ při očekávaném podpisu smlouvy mezi EU a Tureckem o výstavbě plynovodu Nabucco. Ten má vést z velké části přes území Turecka a má unii pomoci snížit závislost na ruském plynu.