Barack Obama v Německu, návštěva Drážďan a Buchenwaldu

Drážďany - Americký prezident Barack Obama zamířil po Blízkém východě do Německa. Ráno se v Drážďanech sešel s kancléřkou Angelou Merkelovou, se kterou se bavil o věznici na Guantánamu nebo o blízkovýchodním mírovém procesu. Odpoledne v jejím doprovodu navštívil bývalý koncentrační tábor Buchenwald, kde zdůraznil, že toto místo lidem připomíná závazek vystupovat proti jakékoli formě netolerance.

Obama řekl, že i desítky let po „obludných činech“ je Buchenwald místem plným děsu, a smrt lidí, kteří tu zahynuli, nesmí být zbytečná. Koncentrační tábor v Buchenwaldu je „konečnou výtkou“ vůči všem popíračům holocaustu, řekl Obama, který do dneška žádný bývalý koncentrační tábor nenavštívil.

Obama s Merkelovou si prošli areál památníku a u dvou pamětních desek položili každý po jedné bílé růži. Na jedné kovové desce zapuštěné v zemi jsou vyryta názvy 36 zemí, z nichž pocházely oběti. Zcela s vyloučením kamer pak hosté navštívili krematorium tábora.

Na osvobození tábora se podílel i Obamův prastrýc

Průvodcem obou státníků byl spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, jenž byl v Buchenwaldu vězněn a přišel tam o otce. „Děkuji vám, pane prezidente, že jste mi umožnil navštívit toto místo s hrobem mého otce, jenž je stále v mém srdci,“ řekl osmdesátiletý Wiesel ve svém proslovu.

Na osvobození Ohrdrufu, vedlejšího tábora buchenwaldského komplexu, se podílel i Obamův prastrýc, dnes čtyřiaosmdesátiletý chicagský důchodce Charlie Payne. Bratr Obamovy babičky byl v roce 1945 příslušníkem 89. dělostřelecké divize. „Byl to pro něj šok tak velký, že když se vrátil, bylo pro něj velmi obtížné vrátit se zpět do civilního života,“ řekl dnes americký prezident.

Obamova návštěva Buchenwaldu může být podle zpravodajky Hany Scharffové také vstřícným gestem pro Izrael. Po včerejším projevu Baracka Obamy v Káhiře tak chtějí USA ujistit židovský stát, svého tradičního blízkovýchodního spojence, že stále stojí na jeho straně.

S Merkelovou o krizi i Guantánamu

Obamu dnes v Německu provázela kancléřka Angela Merkelová. Mezi čtyřma očima se bavili o věznici na Guantánamu nebo o mírovém procesu na Blízkém východě. Obama v soukromém rozhovoru vyjádřil obavu, že se do tří měsíců nepodaří vyřešit otázku propuštěných vězňů z Guantánama. Americký prezident už před svým letošním nástupem do funkce slíbil, že vězeňský tábor zavře. Spojené státy chtěly některé vězně umístit v Evropě.

Německo vyzývalo k uzavření Guantánama už za Obamova předchůdce George Bushe, který toto zařízení nechal zřídit, k přijetí vězňů se ale staví skepticky. Obama dnes zdůraznil, že po Berlínu ani nechtěl, aby se ujal nějakého konkrétního počtu osob z Guantánama. Dodal ovšem, že Německo i Spojené státy mají společný zájem na boji proti terorismu.

Kromě toho se Merkelová s Obamou dostala i k otázce mírového procesu na Blízkém východě. Obama naznačil, že k pokroku by mohlo v oblasti dojít už do konce roku. Obama i Merkelová se shodli, že klíčem by mohlo být dvoustátní řešení, tedy že by se palestinská území osamostatnila.

Americký prezident a německá kancléřka hovořili také o hospodářské krizi a klimatických změnách.

Obama dnes také v doprovodu Merkelové navštívil luteránský kostel Panny Marie, jehož ruiny zbylé po americko-britském bombardování za druhé světové války sloužily v dobách NDR jako protiválečné memento.

V Německu chce Obama také navštívit i nemocnici, kde se léčí zranění američtí vojáci. Pak směřuje do Francie na sobotní oslavy dne D, spojeneckého vylodění v Normandii. Podle analytiků Obamova cesta po Evropě souvisí s americkým vojenským angažmá v Iráku a Afghánistánu a je vzkazem americké veřejnosti, že boj proti tyranii vyžaduje oběti.

Německo i Francii navštěvuje americký prezident podruhé během devíti týdnů. Obě země totiž v dubnu společně hostily summit NATO.