Volební maratón začíná v Británii a Nizozemsku

Češi budou hlasovat v pátek 5. června a v sobotu 6. června. Výsledky však budou známé až v neděli pozdě večer, kdy už budou uzavřeny volební místnosti ve všech státech EU. Těchto více než 700 europoslanců reprezentuje téměř půl miliardy obyvatel unie. Jde tedy o největší volby, jichž se účastní více zemí najednou - minulých voleb do europarlamentu v roce 2004 se totiž neúčastnily Bulharsko a Rumunsko.

I když volby do Evropského parlamentu nemusejí být příliš atraktivním tématem, jsou pro život obyvatel unie důležité. Evropský parlament je jediným přímo voleným orgánem EU. Jeho pravomoci během posledních tří dekád rostou, a pokud bude schválena Lisabonská smlouva, ještě se výrazně zvýší. Evropský parlament již nyní schvaluje celou řadu dokumentů, které přímo ovlivňují život lidí v unii.

Británie: Největší šanci mají euroskeptici

Zatímco v Nizozemsku, kde se bojuje o 25 křesel, se čeká, jak si povede protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, v Británii budou volby klíčovým ukazatelem vyhlídek oslabené labouristické vlády, neboť na britských ostrovech více než kde jinde dominuje domácí politika. Britové budou hlasovat pod dojmem bezprecedentního skandálu kolem pochybných poslaneckých náhrad, který by mohl potrestat zavedené strany a pomoci jinak okrajovým uskupením. Ještě více než jindy tak budou výsledky považovány za barometr vyhlídek pro „skutečné“ volby.

Britové budou volit 72 europoslanců ve 12 okrscích poměrným volebním systémem. Kromě toho budou v místních volbách vybírat 2318 členů zastupitelstev v 27 hrabstvích a starosty ve třech menších městech.

Nejčastěji se mluví o možném zisku euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), xenofobní Britské národní strany (BNP) a Strany zelených. Nejostřeji budou sledováni vládní labouristé. Debakl by znamenal vážné oslabení premiéra Gordona Browna, možná i jeho konec. Katastrofu věští labouristům i poslední průzkumy, podle nichž mají skončit hluboko pod hranicí 20 procent a až na třetím místě.

Právě UKIP prosazuje odchod Británie z EU, její příznivci jsou často konzervativci, pro které jejich mateřská strana není dost protievropská. UKIP je považována za ještě přijatelnou - na rozdíl od kvazifašistické BNP, jejímž hlavním terčem byli dříve černoši a muslimové, dnes to jsou hlavně Východoevropané.

Volební systémy jednotlivých zemí se liší

Systém voleb do Evropského parlamentu není jednotný a liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Kromě odlišného volebního systému najdeme i rozdíly v dalších faktorech, jako je například délka konání těchto voleb, počet volebních obvodů nebo existence uzavírací klauzule. Dodnes se někteří evropští představitelé snaží prosadit schválení jednotného volebního systému, zatím bez úspěchu.

Jak se volí v Evropě?

Ve Francii se stejně jako u nás uplatňuje poměrný systém; voliči hlasují v osmi volebních obvodech a i ve Francii musí kandidující strana překročit pětiprocentní hranici. V Evropském parlamentu je země zastoupena 72 poslanci. Stejný volební systém rovněž s pětiprocentní hranicí platí i v Německu, které parlamentu dominuje 99 křesly. Celá země tvoří jeden volební obvod.

Ve Velké Británii platil do roku 1999 většinový volební systém a obvody, za něž byl europoslanec zvolen, byly jednomandátové. Daný volební okrsek tedy neměl již jiného zástupce (stejně je tomu v případě českých voleb do Senátu). Poté však Británie přešla také k poměrnému volebnímu systému, na rozdíl od jiných však není stanovená procentní hranice počtu hlasů, které je potřeba získat. Z 12 volebních obvodů vzejde v letošním hlasování 72 poslanců.

Povinně musí jít k urnám obyvatelé Belgie, Kypru, Lucemburska a Řecka, kde volební povinnost stanovuje zákon. V Estonsku budou moci lidé hlasovat prostřednictvím internetu - stát si od toho slibuje větší volební účast především mladých voličů.