Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes oficiálně oznámil, že Francie se chce vrátit do integrovaného vojenského velení NATO, ze kterého vystoupila v roce 1966 za vlády Charlese de Gaulla. Podle Sarkozyho se Francie potřebuje vrátit do centra Severoatlantické aliance, aby byl slyšet její hlas. "Nadešel čas ukončit dosavadní situaci. Je to v zájmu Francie a celé Evropy," oznámil Sarkozy.
Francie chce zpátky do vojenského velení NATO
„Nazrál čas, abychom přestali schovávat hlavu do písku… My jsme přece NATO, tak se k tomu musíme otevřeně přihlásit,“ uvedl Sarkozy. Ten dnes o možnosti návratu Francie do velení aliance jednal v Paříži s vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou a generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem.
Paříž doufá, že tímto krokem posílí své mezinárodní postavení, kromě toho Spojené státy přislíbily přenechat Francii dva lukrativní velitelské posty v NATO. Návrat podporuje 58 procent Francouzů.
Jak uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd, Francie chce především posílit euroatlantickou vazbu, pozici na mezinárodním poli a hrát větší roli při rozhodování o důležitých otázkách, například o Afghánistánu. Kritici ale poukazují na to, že Francie může ztratit vliv na Blízkém východě a v arabském světě. Sarkozy i jeho vláda ale již dříve sdělili, že počítají s plným návratem země do aliance. K naplnění záměru bude ještě důležité hlasování francouzského parlamentu a 60. výroční summit NATO.
Francie z integrovaného vojenského velení NATO vystoupila v roce 1966. Toto rozhodnutí někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla bylo uprostřed studené války se Sovětským svazem motivováno snahou zachovat francouzskou vojenskou nezávislost na USA. Tehdy musela aliance opustit své sídlo ve Fontainebleau u Paříže a přestěhovala se do Bruselu.
Francie, která je jadernou mocností a má stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, se i tak léta podílí na některých operacích NATO, nyní například v Afghánistánu. Je zakládajícím členem NATO v roce 1949 a nikdy alianci neopustila. Přesto by plný návrat Francie měl velký symbolický význam a ukončil by nejstarší roztržku v alianci.
Většina Francouzů návrat do čela NATO podporuje, není z něj ale nadšená
Pro plný návrat Francie do NATO je podle ankety agentury IFOP 58 procent obyvatel, proti 37 a pět procent se nevyjádřilo. Podle průzkumu agentury LH2 je pro tento krok 52 procent Francouzů, proti 27 procent, ostatní nemají jasný názor.
„Je logické, abychom i veleli, když už v alianci jsme. To ale neznamená, že bychom z toho měli být kdovíjak nadšení,“ komentuje to obyvatel Paříže George Renard. „Jen naivní prosťáček může věřit, že NATO je organizací, kde se k něčemu dojde diskuzí. Tam rozhodují Američani, ostatní jdou jako stádo,“ myslí si ale Didier Billion z Institutu mezinárodních a strategických vztahů.
Ani francouzská opozice se do vojenských struktur aliance nehrne. Hlasovat o NATO bude parlament příští týden. Sarkozy má ale pohodlnou většinu, a Francie tak cestu do nejvyšších pater aliance otevřenou.
Vydáno pod