Silvestrovskému veselí dal jméno dávný papež

Praha - Zábava, pyrotechnické efekty a alkohol jsou pro poslední hodiny starého roku v současnosti těmi nejobvyklejšími průvodci. I tak se ovšem najdou lidé, kteří se na Silvestra nedívají na televizi, nepijí a neveselí se víc než jindy a jdou večer spát se slovy „den jako den“. Paradoxem je, že jméno dal nevázanému silvestrovskému veselí vážený velekněz katolické církve, papež Silvestr I., pozdější svatý. Narodil se v Římě a spravoval církev od roku 314. Zemřel podle tradice 31. prosince 335.

Protože definitivní úprava západoevropského kalendáře pochází až ze 16. století, nespojoval se původně se svátkem Silvestra žádný významnější zvyk. Teprve později se zařadil do cyklu lidových oslav. Věřící křesťané vnímají 31. prosinec jen jako konec občanského roku, protože církevní rok začíná už první adventní neděli, tedy zhruba čtyři týdny před vánočními svátky.

U silvestrovských oslav nelze hledat nějaké tradiční linie. Určité tradiční jádro ale existuje. Změna ročních období a fenomén zimního slunovratu byly v historii vždycky spojeny s oslavami. V pozadí stála naděje na brzký konec zimy, teplejší počasí, dobrou úrodu, štěstí a plodnost, což měl všechno přinést nový rok. V zemědělských společnostech šlo totiž o určující chvíle v lidském životě.

Oproti tomu ohňostroj je tradicí poměrně novou. Do módy přišel až v 17. století s rozšířením střelného prachu při různých dvorních oslavách. Moderní společnost později tento zvyk převzala.

Nový rok vítají lidé v mnoha koutech světa různým způsobem

Jedny z nejdelších a největších novoročních oslav mají v Íránu. Trvají celý týden a vedle konzumování řady velmi exotických lahůdek patří k hlavním atrakcím velké ohně v ulicích, přes které odvážlivci skáčou.

Nejstarší známý popis novoroční slavnosti pochází ze starověké Mezopotámie. Na hliněných tabulkách je zachycen program ceremonií v Babylóně na Nový rok. Babylónský rok začínal jarní rovnodenností v březnu. Oslava trvala jedenáct dní a soustřeďovala se kolem uctívání boha města Babylónu Marduka. Stopy této slavnosti se dochovaly dodnes v průvodech maškar na Nový rok v USA.

Na dávnou tradici zahánění démonů hlukem a očisty lidí pro nadcházející rok zase upomíná vřava způsobená ohňostroji - zvyk známý i v České republice, či 108 údery gongu v buddhistických chrámech v Japonsku nebo zvony a houkačkami, které zní o půlnoci ze Silvestra na Nový rok v USA.

  • Šampus zdroj: Internet
  • Ilustrační foto zdroj: Internet
Vydáno pod