Medveděv chce společnou protiraketovou obranu Ruska, USA a EU

Paříž - Rusko nerozmístí své rakety v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou, pokud se nový americký prezident vzdá plánu na vybudování protiraketového štítu v Evropě. V rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro to prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Moskva plánované základny v Polsku a Česku považuje za hrozbu. Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace. Americký ministr obrany Robert Gates to odmítl s tím, že ruská vyjádření týkající se raket označil za zbytečná a zavádějící.

Medveděv v rozhovoru uvedl, že jeho několikrát odkládané vystoupení před ruskou Dumou, kdy hrozba umístění Iskanderů do Kaliningradu zazněla, nemá s prezidentskými volbami ve Spojených státech ani s jakoukoli jinou mezinárodní událostí žádnou souvislost.

Podle ruského prezidenta představuje fakt, že se Američané rozhodli umístit v Evropě svůj systém protiraketové obrany, aniž by k tomu získali souhlas svých evropských partnerů nebo Severoatlantické aliance, vážný problém.

Rusové se Američanů ptali, k čemu ten systém potřebují, na koho je vlastně namířen a jak efektivní vlastně bude, podle Medveděva se ale jasné odpovědi nedočkali. Rusové přitom navrhovali, aby se vybudoval světový bezpečnostní systém. Ten by mohl využívat ruské radary, tak jak to v současnosti činí třeba Ázerbájdžán. Ruské návrhy ale nebyly vyslyšeny.

Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o „nulové možnosti“ a o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace.

Robert Gates ruské návrhy odmítá

Americký ministr obrany Robert Gates ale odmítl tlak Ruska na to, aby Spojené státy upustily od svých plánů na vybudování částí systému protiraketové obrany v České republice a Polsku.

Gates, který se účastní jednání ministrů obrany NATO v estonském Talinnu, také označil ruská vyjádření týkající se raket za zbytečná a zavádějící.

Gates ale zároveň zdůraznil, že Washington se i nadále bude snažit udržovat s Moskvou dobré vztahy. Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, které byly už dlouho napjaté právě kvůli sporu o vznik protiraketových základen, které Moskva považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, prakticky zamrzly po rusko-gruzínském konfliktu na počátku srpna. Ve středu Rusko odmítlo další návrh Spojených států na spolupráci právě v oblasti protiraketové obrany.

Medveděv doufá, že si s Obamou bude rozumět

Medveděv doufá, že s nově zvoleným americkým prezidentem Barackem Obamou naváže upřímné vztahy, které pomohou překlenout problémy, které se ruské straně nepodařilo vyřešit se současnou vládou odcházejícího prezidenta George Bushe. Podle ruského prezidenta těží Obama z obrovské důvěry, která je v něj v současnosti vkládána.

Medveděv měl s Obamou zatím jeden telefonický hovor, který hodnotí velice kladně, stejně jako fakt, že Obamova administrativa k protiraketovému systému nepřistupuje tak razantně, jak dosluhující Bushova.

S Barackem Obamou by se mohl Dmitrij Medveděv osobně setkat o víkendu na summitu G20 ve Washingtonu. Zatím ale není úplně jasné, zda tam Obama bude.

Medveděv v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro zopakoval, že ruské uznání nezávislosti gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie je nezvratné a že z hlediska mezinárodního práva to jsou státní útvary.

Přítomnost ruských vojenských jednotek a základen na těchto územích vychází z bilaterálních smluv uzavřených s jejich vládami, řekl Medveděv a zdůraznil, že jejich účelem je chránit místní obyvatele a vyhnout se humanitární katastrofě.

Hlava ruského státu v rozhovoru také ocenila aktivitu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, zejména jeho snahu posilovat vztahy mezi unií a Ruskem. Zdůraznil, že Evropská unie a Rusko potřebují „co nejužší vztahy“ v ekonomické a finanční oblasti.

V pátek míří Medveděv na summit EU-Rusko v Nice, kde se setká se Sarkozym a kde budou projednány všechny společné bezpečnostní a hospodářské otázky.