Rozšiřování NATO na východ se nesmí změnit v ruskou ruletu, varují odborníci

„Politika rozšiřování NATO by měla být potvrzena, pokud je ve službách strategických zájmů NATO, pokud je prostředkem k dosažení nějakého cíle; neměla by být institucionální prioritou sama o sobě,“ uvedl při prezentaci studie tento renomovaný soukromý ústav specializovaný na otázky vojenské strategie, kontroly zbrojení a urovnávání konfliktů.

IISS:

„Politika rozšiřování NATO se nesmí změnit v ruskou ruletu.“

„Zjevně neodpovědné“ rozhodnutí Gruzie zahájit v noci ze 7. na 8. srpen ofenzivu s cílem znovu se zmocnit kontroly nad Jižní Osetií „oslabilo její pozici ohledně přijetí do NATO“, a to i když ruská reakce byla nepřiměřená, řekl ředitel ústavu John Chipman. Podle něho je otázka, zda by Gruzie mohla být odpovědným členem NATO, když takto neuspěla. „Evropané tak mají solidní argumenty ve prospěch přestávky v rozšiřování,“ prohlásil.

Krize na Kavkaze není začátek studené války - jen konec idylky

Podle jeho slov krize kolem Gruzie nezahájila novou studenou válku, jenom znamenala konec „romantické fáze světového pořádku po studené válce“. Chipman pak vyzval NATO, aby „nezměnilo svou politiku rozšiřování v ruskou ruletu“.

Na přijetí Gruzie a Ukrajiny do aliance naléhal na jarní vrcholné schůzce NATO v Bukurešti americký prezident George Bush. Narazil ale na nesouhlas především Německa a Francie. Nedávný konflikt na Kavkaze byl však pro NATO pobídkou k novým vstřícným gestům vůči Gruzii. Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer tento týden v Tbilisi prohlásil, že dveře NATO jsou pro Gruzii otevřeny, i když žádný pevný příslib nedal.

IISS vidí chyby v politice USA a NATO vůči Rusku, které „bylo stavěno před hotové věci, pokud jde o nezávislost Kosova nebo americký protiraketový štít“ plánovaný v Polsku a České republice.

IISS se dále v materiálu věnuje situace v Iráku, Afghánistánu, na Srí Lance a v Pákistánu. Ústav dále soudí, že svět vstupuje do éry, kdy bude mezinárodní diplomatická aktivita plurálnější. Partneři USA musejí být asertivnější při rozvoji iniciativ, k nimž by se USA mohly snadno připojit, neměly by jen reagovat na případné návrhy Washingtonu.

Změňte politiku, nebo vás nepustíme do Kábulu, varuje Moskva NATO 

Chipman dále řekl, že NATO nemá žádný zájem „pustit se do Ruska“, jehož spolupráci očekává v otázkách Afghánistánu a Íránu. Rusko ale dnes pohrozilo, že Severoatlantické alianci uzavře svůj vzdušný prostor pro operace v Afghánistánu, jestliže členové NATO nezmění nepřátelskou politiku vůči Moskvě. V rozhovoru pro zpravodajskou stanici BBC to uvedl ruský velvyslanec v Kábulu Zamir Kabulov. Narážel tím především na kritiku ruské politiky v Gruzii ze strany aliance. Ruský vzdušný prostor ale zatím podle něj má NATO nadále k dispozici.

NATO využívá pro logistické lety do Afghánistánu hlavně pákistánský vzdušný prostor, ale některé náklady jsou do Afghánistánu dopravovány také přes Rusko.

Scheffer: Řešení kolem Gruzie vyžaduje ústupky ode všech

Generální tajemník NATO Scheffer dnes v Londýně prohlásil, že najít řešení krize kolem Gruzie je možné, ale jen pokud budou všechny strany ochotny udělat ústupky. Krizi nelze řešit jen „potrestáním“ Ruska, řekl v přednášce krátce před zahájením neformální schůzky ministrů obrany členských zemí aliance.

Podle americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové se Moskvě nepodaří uskutečnit její „válečný cíl“, kterým je svržení gruzínské vlády. Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes naopak smířlivějším tónem prohlásil, že Washington a Moskva mohou své vztahy, které se ocitly na bodu mrazu, napravit, pokud dají přednost zdravému rozumu před myšlením ve stylu dob studené války.