Vědci na německé konferenci řeší příčiny a důsledky mnichovské dohody

Mnichov - Přímo v "místě činu" - v bavorské metropoli - se sešli vědci z deseti evropských zemí, aby analyzovali příčiny a důsledky mnichovské dohody. Konference Mnichovská dohoda 1938 v evropské perspektivě. "Jde o představení tématu mnichovské dohody v celoevropském kontextu. Dosud se často zužovalo na česko-německý problém. Ještě důležitější je shrnout poznatky historiků z posledních let," vyjmenovává hlavní cíle konference Martin Zückert ze spolku historiků Collegium Carolinum.

Na konferenci k sedmdesátému výročí zazní příspěvky uvádějící mnichovskou dohodu do kontextu dopadů na jiné země jako Polsko či Maďarsko, o vzniku válečného Slovenského státu nebo referáty o vztahu mezi sudetoněmeckou otázkou a Mnichovem.

Podle jednoho z pozvaných vědců, Emila Voráčka z Historického ústavu české Akademie věd, přitom stále je co objevovat a na mnichovskou dohodu a související sudetoněmeckou otázku lze pohlížet ze stále nových úhlů. Příkladem je podle něj fenomén paradoxního posílení antisemitských nálad u českého obyvatelstva po připojení Sudet k Německu.

Sám si pro svůj mnichovský referát připravil prezentaci mezivýsledků svého bádání v dokumentech policejních a okresních úřadů v českých městech po „Mnichově“.

Voráček potvrdil také poznatky z poslední doby, kdy badatelé naznačují, že mezi Němci ze Sudet bylo víc odpůrců totalitního režimu než jen nepatrná hrstka. „Dá se říci, že tichý vnitřní nesouhlas s přivtělením Sudet byl vyšší, než se zdálo, ovšem nátlak a vydírání Sudetoněmecké strany byl příliš silný,“ upozornil Voráček. I sudetští Němci měli strach, zdůraznil Voráček s tím, že výzkum této otázky ještě zdaleka není u konce.

Z budovy, ve které se podepisovalo, památka nebude

Podle zpravodajky ČT Hany Scharffové, která se konference účastnila, město Mnichov neplánuje z budovy, ve které byla dohoda podepsána, udělat historickou památku. „Město se totiž obává, že by budova nepřitahovala zájemce o historii, ale spíše obdivovatele Hitlera nebo hledače senzací,“ vysvětluje Scharffová.

V roce 2002 v budově oslavila své sté narozeniny Hitlerova dvorní režisérka Leni Riefenstahlová. Ta se sem dostala pod záminkou koncertu. Událost způsobila velký skandál.